LQ封头人孔利群：关于物流运输问题如何选择 (110P)

Brněnská me?ita

百度 本就贫苦的家庭，少了两个劳动力后更是雪上加霜，只能靠父亲一人种地养活。

Islám v ?esku pat?í mezi minoritní nábo?enství. Odhad po?tu muslim? v ?esku je asi 22 tisíc (asi 0,2 % obyvatel). Dle posledního s?ítání lidu v roce 2021 se k islámu p?ihlásilo 5 132 osob. Témě? v?ichni muslimové v ?esku jsou sunnité.

V ?eské republice funguje zhruba deset me?it a islámskych modliteben. Nábo?ensky ?ivot se odehrává p?edev?ím ve dvou me?itách v Praze a Brně, které spravují dvě islámské nadace, dále v Teplicích, Hradci Králové, Liberci, Plzni, Karlovych Varech a v obci Kolová (okres Karlovy Vary). Disponují knihovnami, po?ádají p?edná?ky s islámskou tematikou, spole?ná ?tení Koránu, vyuku arab?tiny i programy pro děti. Pomáhají také v uprchlickych táborech a podle mo?ností se ú?astní duchovní pé?e o vazebně stíhané a odsouzené muslimy.

Nábo?ensky ?ivot se odehrává p?edev?ím ve dvou me?itách v Praze a v Brně, spravovanych kulturními nadacemi s názvem Islámská nadace v Praze a Islámská nadace v Brně. Tato centra jsou otev?ena i pro ve?ejnost. Disponují knihovnami, po?ádají p?edná?ky s islámskou tematikou, spole?ná ?tení Koránu, vyuku arab?tiny i programy pro děti. Provizorní pra?ská me?ita fungovala od roku 1992 v nevyhovujících prostorách, skute?ná me?ita byla dokon?ena roku 1999. Dal?í modlitebna spojená s kulturním a informa?ním centrem byla v centru Prahy zprovozněna Islámskou nadací roku 2003. V Praze se k modlitbám schází té? skupina muslim?, organizovaná v rámci V?eobecného svazu muslimskych student? v ?eské republice. Ture?tí muslimové z?ídili v Praze Islámské kulturní st?edisko pro ?R. V Brně byla otev?ena me?ita roku 1998 díky pomoci Agentury pro záchranu t?etího světa (TWRA) s úst?edím ve Vídni. V roce 2004 byly místními ú?ady odmítnuty plány na stavbu me?ity v Orlové.

Historie

Související informace naleznete také v ?lánku Islám#Islám a ?eské země.

První historicky známá osoba, která nav?tívila dne?ní ?esko a měla vědomosti o islámu, byl v 10. století Ibráhím ibn Jákúb, ?idovsky arabsky mluvící kupec z Al-Andalus (dnes ?panělsko), ktery procestoval st?ední Evropu a nav?tívil také Prahu. Podle ?eského historika Du?ana T?e?tíka nebyl Ibráhím ibn Jákúb pouhym kupcem, nebo? na to měl pry p?íli? rozsáhlé vzdělání a rozhodně se nepohyboval po hlavních obchodních trasách. T?e?tík jej pova?uje za diplomata, neoficiálního vyslance cordóbského chalífy al-Hakama II., ktery jel nav?tívit císa?e Otu I. do Magdeburku.

??eská spole?nost se s islámem seznamovala ji? ve st?edověku prost?ednictvím muslimskych vzdělanc?, kte?í uchovávali a rozvíjeli antické dědictví. Na po?átku novověku referovalo o islámském blízkém Vychodě několik vzdělanych ?eskych poutník? do Palestiny. Ve více spisech ov?em p?evládal tón, varující p?ed islámem jako p?ed bludnym a nebezpe?nym nábo?enstvím. Tento negativní pohled na islám byl posilován strachem z expanze osmanské ?í?e, ktery byl v Evropě poci?ován od pádu Ca?ihradu (1453) a? do první světové války.“ V 16. století to obyvatelé Moravy pocítili na vlastní k??i, kdy? Osman?tí Turci ohro?ovali její dolní ?ást a ?ást jí i obsadili. Na moravské území vpadli Turci poprvé v roce 1599 v pr?běhu tzv. dlouhé turecké války. Roku 1663 podnikli Tata?i z Krymského chanátu, od 15. století vazalové osmanského sultána, spole?ně s Turky během osmansko-habsburské války několik vpád? na Moravu poté, co padla strategická pevnost Nové Zámky na ji?ním Slovensku. Tehdy bylo odvle?eno do otroctví na 12 000 obyvatel Moravy. ??oskoro sa za?alo ohavné neslychané prznenie a znásilňovanie ?ien a panien“, napsal o?ity svědek evangelicky fará? ?tefan Pilárik o ?enách, které odvlekli Tata?i.

První vyznamněj?í st?et mezi ?eskymi vojáky a místní muslimskou populací se odehrál během Rakousko-uherské okupace Bosny a Hercegoviny v roce 1878, kdy? p?epadení rakousko-uherské kavalérie místními muslimy ve městě Maglaj, které se změnilo v krveprolití, dalo hovorové ?e?tině slovo ?maglajz“ a vedlo k vyhlá?ení vyjime?ného stavu v této nové rakousko-uherské dr?avě. Místní povstalci nebrali zajatce a voják?m u?ezávali hlavy, nosy, u?i a dal?í ?ásti těla. Demograficky pohyb Rakousko-Uherska p?ispěl také k tomu, ?e se na ?eském území za?ali usazovat ob?ané muslimského vyznání. V dobách romantismu v 19. století se objevuje zájem o orientální kulturu a i o islám, vzniká minaret v Lednici. Na p?elomu století také p?sobili ji? ?e?tí arabisté, Alois Musil a Bed?ich Hrozny.

?K vojenskym, obchodním a cestovatelskym styk?m p?ibyl kontakt s muslimy jako ob?any stejného státu po roce 1908, kdy Rakousko-Uhersko anektovalo muslimskou Bosnu a Hercegovinu. Roku 1912 vstoupil v platnost rakousky zákon, jím? byl islám hanafijské právní ?koly uznán za jedno ze státních nábo?enství. Ov?em ?eská muslimská obec se se?la a? v novém státním útvaru, ?eskoslovensku, roku 1934. Toho roku se konala ustavující sch?ze Moslimské nábo?enské obce pro ?eskoslovensko s úst?edím v Praze. K jejímu oficiálnímu uznání ze strany státu v?ak nedo?lo z několika p?í?in. Jednou z nich byl patrně zápas o orientaci obce ktery proběhl v letech 1935 a 1936 a v něm? zvítězilo radikálněj?í k?ídlo. Negativní roli sehrálo i právní dědictví, které bylo rozdílné v ?eskych zemích (po Rakousku) a na Slovensku a Podkarpatské Rusi (po Uhersku). K tomu je patrně t?eba p?i?íst i obavy ú?ad? z organizovanych muslim?. Moslimskou nábo?enskou obec pro ?echy a Moravu v Praze tak uznala a? protektorátní vláda roku 1941. Obec tehdy měla asi sedm set ?len? a jejím duchovním v?dcem byl bosensky muslim. Aktivními ?leny byli p?edev?ím ?e?tí konvertité k islámu. Vyznamnou osobností obce byl Had?i Mohamed Abdalláh Brikcius (1903–1959, pravym jménem Alois Bohdan) – antisemita a redaktor ?asopisu hnutí Vlajka, ktery udr?oval kontakty s pronacistickymi arabskymi p?edstaviteli, v roce 1943 mj. muslimská obec na území protektorátu obdr?ela 10 000 korun od byvalého Jeruzalémského velkého muftího al-Husajního.^[zdroj??!] Zru?ením rozhodnutí protektorátní vlády skon?ila po druhé světové válce i registrace Moslimské nábo?enské obce.“

?V povále?né době se duchovní ?ivot muslim? rozvíjel p?evá?ně v soukromí, proto?e ú?ady nepovolovaly p?sobení jinych ne? státem registrovanych nábo?enskych organizací. Během komunistického re?imu emigrovali někte?í muslim?tí p?edáci do zahrani?í. ?áste?né obnovení nábo?enskych svobod v letech 1968–1969 vyu?ili ?e?tí muslimové k úsilí o registraci spole?nosti Yeni ?eri - Sociální organizace Moslim? v Praze, ale tato snaha nep?inesla vysledky.“

?V roce 1991 obnovilo ?innost Al-Ittihad Al-Islami - úst?edí muslimskych nábo?enskych obcí v ?eskoslovensku, resp. v ?SFR. Nábo?enské obce se ov?em nepoda?ilo obnovit a úst?edí (bez právní subjektivity) se soust?edilo na informa?ní a koordina?ní ?innost. P?edsedou úst?edí byl zvolen P?emysl (Mohamed Ali) ?ilhavy, roku 2000 p?evzal jeho kompetence jako zastupující p?edseda Vladimír Sáňka. úst?edí obnovilo ?asopis Hlas, ktery vycházel nejprve v letech 1937–1945. Roku 1991 byl obnoven pod názvem Hlas úst?edí muslimskych nábo?enskych obcí v ?eskoslovensku a vy?el jeho 10. ro?ník. úspěchem ?eskych muslim? bylo vydání reprezentativního tisku koránu s komentá?em (Svaty Korán) roku 2000 v nakladatelství AMS za pomoci Agentury pro záchranu t?etího světa (TWRA).“

V letech 2009- 2010 se vzhledem k silné medializaci terorismu v ?R rychle vytvá?í protiislámské diskurz, ktery p?edstavuje islám, jako neliberální nábo?enství, které nemá v demokratické spole?nosti své místo. Situace se nemění ani v následujících letech, kdy se protiislámská politika stává p?edmětem několika politickych kampaní, a islám je vnímán jako nebezpe?ny pro spole?nost.

• 
  Brněnská me?ita
• 
  Brněnská me?ita
• 
  Interiér brněnské me?ity
• 
  Interiér brněnské me?ity

Organizace muslim? v ?R

úst?edí muslimskych obcí ?eské republiky

Podrobněj?í informace naleznete v ?lánku úst?edí muslimskych obcí ?eské republiky.

úst?edí muslimskych obcí ?eské republiky bylo znovu ustaveno za?átkem 90. let 20. století. Má sídlo v pra?ské me?itě na ?erném Mostě. Jedná se o zast?e?ující organizací, pod kterou do konce roku 2015 vznikly samostatné místní muslimské obce v Praze, Brně a Teplicích.

V?eobecny svaz muslimskych student? v ?eské republice

Byl zalo?en r. 1992 jako nejstar?í organizace, které koordinovaly aktivity muslim? v ?R. P?sobí na celém území, p?edev?ím ve velkych univerzitních městech /Praha, Brno, Olomouc, Ostrava, Hradec Králové a Olomouc/. Sídlí v objektu Muslimské nadace v Praze. Byl zalo?en tehdej?ím súdánskym studentem architektury Muhammadem Abbasem al-Mutasimem, ktery ?ije v ?esku od r.1988 a v sou?asnosti p?edsedá Muslimské unii. Svaz sdru?uje p?edev?ím zahrani?ní studenty z muslimskych zemí. Studenty kontaktuje p?edev?ím ve ?kolících st?ediscích pro vyuku ?eského jazyka a sna?í se jim poskytnout základní informace o ?ivotě v ?R, muslimské komunitě a o aktivitách, na kterych se mohou podílet. Svaz se zamě?uje na osvětovou a vzdělávací ?innost.

Muslimská unie

Byla zaregistrovaná v r. 2000 jako ob?anské sdru?ení. Sdru?uje p?evá?ně ?eské muslimy. Podle jejích stanov je jejím cílem p?edev?ím ?í?ení víry, plánování, zaji??ování objektivních informací o islámu a podpora vzdělávací ?innosti v oblasti kultury, podpora sociálně slabych, nemocnych, ?ivelnymi pohromami ?i jinak posti?enych muslim?. Také pomoc v rámci zaji??ování provozního zázemí v ?R. Jedním ze zakladatel? byl Muhammad Abbas ze Súdánu, ktery je nyní jeden z mála cizinc? v organizaci. Vyznamnou postavou zde byl Miroslav Krakovi?, ktery se zamě?oval na p?eklady knih a tvorbu internetového portálu unie /www.muslim-inform.cz/. Nyní se k Unii nehlásí a stránky nefungují. Platné fungující stránky jsou nyní www.muslimskaunie.cz/. Po?átky unie objevíme ji? v r. 1999. Vět?ina ?eskych muslim? vět?inou nehovo?ících arabsky, cítili nedostatek informací, neporozumění páte?ní modlitbě, ?etbě Koránu a hadíthu. Proto se muslimská unie ze za?átku zamě?ovala p?edev?ím na pomoc ?eskym muslim?m na ?e?ení nábo?enskych problém? uvnit? muslimské obce, nap?. vysvětlování jednotlivych ?lánk? víry. V sou?asnosti se specializuje na p?eklady odbornych publikací.

Muslimská unie je jedinou organizací v ?R, která se věnuje médiím aktivně. Ostatní organizace jsou spí?e pasivní a reagují pouze na podněty z médií.

Liga ?eskych muslim?

Vznikla ve snaze postavit islám na legální základ, dokud nedojde ke státnímu uznání islámu. Zalo?il ji Dr. Petr Pelikán s profesorem ?ilhavym. V lize se měli sdru?ovat ?e?tí konvertité. Tato my?lenka se v?ak neujala.

Islámsky svaz

Byl zalo?en roku 1990 a u ministerstva vnitra je oficiálně registrován jako kulturní a spole?enská organizace. U jeho vzniku stál ?esky konvertita Ing. Sálim Vladimír Voldán. Udr?oval ?etné styky s misijními centry v zahrani?í a jeho zaujetí pro súfismus ho vzdálilo od zde vět?inového sunnitského islámu.

Internetové muslimské komunity

Jedná se o muslimské komunity, které své názory prezentují prost?ednictvím internetu. Nejedná se o muslimskou organizaci typu ob?anského sdru?ení ?i kulturních organizací. Je to skupina lidí, které sdílejí spole?né názory a chtějí se podělit o své zku?enosti. Vět?ina z těchto ?len? jsou ?leny některé z muslimskych organizací v ?R. Konvertité jsou ?asto s těmito komunitami ve spojení.

Liberální muslimové

Jedná se o skupinu p?evá?ně ?eského a slovenského p?vodu. Distancuje se od radikálních projev? skupin v muslimském světě. Sna?í se ukázat jinou tvá? islámu, ne? jak ji prezentují média ve spojitosti s násilnymi a teroristickymi akcemi. Sna?í se objektivně informovat ?irokou ve?ejnost o nábo?enském systému islámu, jeho historii, věrouce a ?ivotě muslimské komunity v r?znych koutech světa.

Muslimská komunita

Věková struktura úst?edí muslimskych obcí v ?eské republice roku 2011

Statistika

V roce 1998 bylo v ?esku p?ibli?ně 600 anga?ovanych muslim?, p?i?em? desetinu z nich měli tvo?it etni?tí ?e?i a zbytek ?cizinci“.

P?i s?ítání lidu v roce 2001 se k islámu p?ihlásilo 3699 v ?R trvale ?ijících obyvatel, p?i s?ítání lidu v roce 2011 to bylo 3358 osob. Tato ?ísla ale mohou byt nep?esná, nebo? uvádění nábo?enské p?íslu?nosti je dobrovolné.

P?edstavitelé muslim? odhadli, ?e p?i svátcích se v roce 2004 v me?itách vyst?ídalo celkem asi 1 500 muslim?, z toho je údajně asi 400 ?eskych konvertit? k islámu.

Podle sociologického vyzkumu o ?ivotě muslim? v ?esku zve?ejněného ministerstvem vnitra v ?R v roce 2007 ?ilo tehdy v ?esku 11 235 muslim?, p?es dvě t?etiny z nich pocházely z turecké a arabské sunnitské větve. Největ?í ?ást imigrant? pocházela z Iráku, Jemenu, Syrie, Egypta, Libye, ale i z Afghánistánu nebo Bosny a Hercegoviny.

K roku 2017 ?ilo v ?esku podle odhad? odborník? asi 22 tisíc muslim? (asi 0,2 % obyvatel).

R?znorodost muslimské komunity v ?esku

V ?esku proběhly dvě migra?ní vlny muslim?. První vlna proběhla v 70.–80. letech 20. století, kdy do socialistického ?eskoslovenska p?ijí?děly stovky student? ze sp?átelenych islámskych zemí, aby studovali p?edev?ím medicínu a technické obory. Mnozí se po ukon?ení studia rozhodli v ?eskoslovensku z?stat, zalo?ili rodiny a získali ?eské státní ob?anství. Druhá migra?ní vlna je co do kompozice pest?ej?í, tvo?í ji p?edev?ím osoby s trvalym pobytem, s dlouhodobym pobytem, s azylem a ob?anstvím, které p?i?ly na teritorium státu po roce 1989.

Heterogenita muslimské komunity v ?esku je dána zejména r?znorodym slo?ením muslim? podle země p?vodu. Podle dat z roku 2009 jsou v ?R zastoupeny následující subcivilizace muslim?:

• turkická sunnitská (67,9 %) – Albánie, ázerbájd?án, ?e?ensko, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Gruzie, Kazachstán, Kyrgyzstán, Makedonie, Srbsko, ?erná Hora, Turecko, Turkmenistán, Uzbekistán,
• arabská sunnitská (21,9 %) – Bahrajn, Irák, Katar, Kuvajt, Libanon, Jemen, Jordánsko, Omán, Palestina, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Syrie, Al?írsko, Egypt, Libye, Maroko, Niger, Senegal, Tunisko,
• indoárijská sunnitská (5,8 %) – Afghánistán, Bangladé?, Pákistán,
• perská ?íitská (2,4 %) – írán, Tád?ikistán,
• indomalajská sunnitská (2 %) – Indonésie, Malajsie.

Celkovy po?et cizinc? z muslimskych zemí

Stát	1994	1998	2002	2006	2010	2014	2018	2022
Kazachstán Kazachstán	31	2009	2159	2379	4243	5000	6174	8945
Turecko Turecko	223	392	380	807	1377	1620	3109	4560
Uzbekistán Uzbekistán	2	61	104	496	1787	1582	2266	3352
Bosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina	720	1402	1602	1727	2168	1902	2384	2384
ázerbájd?án ázerbájd?án	28	43	133	195	674	812	1293	1820
Egypt Egypt	162	193	155	273	545	728	1151	1576
Syrie Syrie	364	423	314	394	548	678	1348	1505
Kosovo Kosovo	?	?	?	?	578	1085	1296	1479
Kyrgyzstán Kyrgyzstán	1	84	228	324	572	564	1025	1369
Tunisko Tunisko	114	217	189	349	608	774	1087	1365
írán írán	114	156	118	145	327	353	763	1200
Nigérie Nigérie	49	160	185	285	544	617	756	1058
Bangladé? Bangladé?	38	59	35	54	117	143	667	993
Pákistán Pákistán	62	292	197	266	471	526	633	903
Al?írsko Al?írsko	165	666	381	526	641	684	759	882
Albánie Albánie	57	134	150	208	289	272	461	663
Irák Irák	212	192	157	212	323	297	552	597
Maroko Maroko	54	144	111	173	215	254	382	541
Indonésie Indonésie	17	22	46	85	163	167	312	510
Afghánistán Afghánistán	184	154	98	133	300	216	402	484
Libanon Libanon	188	194	173	240	297	304	356	426
Jordánsko Jordánsko	152	167	137	193	214	237	287	424
Libye Libye	207	268	271	323	177	193	227	267
Jemen Jemen	173	154	145	190	209	191	226	221
Malajsie Malajsie	14	11	15	107	387	323	198	221
Palestina Palestina	0	56	78	110	133	156	196	209
Tád?ikistán Tád?ikistán	0	30	46	58	142	115	200	198
Saúdská Arábie Saúdská Arábie	4	6	36	54	67	157	167	94
Pob?e?í slonoviny Pob?e?í slonoviny	1	16	11	45	66	75	83	90
Guinea Guinea	75	37	28	48	68	75	77	87
Senegal Senegal	23	36	27	41	55	52	63	85
Súdán Súdán	100	72	49	45	58	46	70	81
Turkmenistán Turkmenistán	3	13	15	21	40	37	63	73
Maledivy Maledivy	0	2	3	4	2	2	6	64
Omán Omán	1	1	1	1	0	0	34	36
Somálsko Somálsko	6	0	1	8	9	2	14	31
Mali Mali	22	15	13	30	29	28	28	30
Sierra Leone Sierra Leone	2	2	3	5	12	11	20	22
Kuvajt Kuvajt	9	11	55	30	19	21	25	20
Burkina Faso Burkina Faso	6	6	5	11	15	15	18	19
Gambie Gambie	0	2	1	4	8	11	12	19
Bahrajn Bahrajn	25	64	48	30	15	9	18	17
Guinea-Bissau Guinea-Bissau	3	16	10	13	6	18	18	17
Eritrea Eritrea	0	5	4	3	2	2	21	14
Spojené arabské emiráty Spojené arabské emiráty	5	5	6	7	6	7	9	13
?ad ?ad	4	5	6	7	7	6	7	7
Mauritánie Mauritánie	4	1	2	3	4	6	4	3
D?ibutsko D?ibutsko	0	0	0	1	3	1	2	2
Niger Niger	2	17	4	2	3	2	3	2
Komory Komory	0	0	1	0	0	0	0	1
Katar Katar	1	1	1	1	0	0	0	0
Celkem	3627	8016	7937	10666	18543	20376	29272	38979

Svou roli v komunitě sehrávají jazykové bariéry. Páte?ní bohuslu?ba v modlitebnách v ?esku probíhá obvykle ve dvou jazycích - arab?tina/?e?tina. Vyjimku tvo?í pra?ská modlitebna na Palmovce, kde bohoslu?ba probíhá v ture?tině/?e?tině a vychází tak vst?íc velké ?ásti muslim? v ?esku, kte?í mluví turecky a neovládají ?e?tinu ?i arab?tinu.

Podle pana Topinky lze v muslimské komunitě identifikovat tyto skupiny muslim?:

• muslimové jádra a muslimové periferie nebo
• Arabové, ostatní a konvertité

Vnímání islámu v rámci ?eské muslimské komunity

Vyzkumy ukazují, ?e muslimská komunita na území ?eské republiky se dá rozdělit na muslimy praktikující a nepraktikující.

• Praktikující muslim – striktně dbá na dodr?ování norem tykajících se islámu, pova?uje se za "dobrého" muslima, zasazuje se o uplatňování práva ?arí'a, hlásí se k obnově islámu podle p?edk?, je "anga?ovanym vě?ícím" (aktivně se zapojuje do ?innosti komunity, je ochotny islám reprezentovat na ve?ejnosti), někte?í vyjad?ují touhu po islamizaci spole?nosti.
• Nepraktikující muslim – byl v islámu socializován, ale po mnoha desítkách let pobytu mimo svou zemi ho ji? nepraktikuje, p?ípadně se vzdal dodr?ování některych norem a pravidel, která pova?uje v ?eském prost?edí za p?ísná ?i zbyte?ná.

Islám je ?eskou muslimskou komunitou pokládán za dobry následováníhodny vzor. Je dokonaly, nedokonalost z?stává lidem. Má globální transnacionální rozměr – spojuje v?echny muslimy na celém světě do jedné komunity, je jednotícím prvkem, základem ?hezkého chování k ostatním lidem, k muslim?m“. Hodnoty islámu jsou podle muslim? správné, nejvy??í a nezpochybnitelné. Popírat islám znamená popírat základní principy ?ivota, ?ivot jako takovy. Islám je neoddělitelny od spole?nosti a sjednocuje jednotlivé systémy, které moderní spole?nost oddělila, do jednoho. ?To je systém, …, sociální systém, politicky systém, jako islám je dokonaly v tomhletom směru...“. Podle muslim? eliminuje patologické jednání a jevy tím, ?e podporuje vzájemnou mezilidskou solidaritu. Pro některé p?edstavuje alternativu dvou nenaplněnych vizí – socialismu a kapitalismu. Islám je schopen uzdravit spole?nost, která není schopna ?e?it své vlastní problémy. V?ude tam, kde není islám, je podle muslim? prostor pro patologické spole?enské jevy.

Obrana islámu p?ed stigmatizací zven?í komunitu mobilizuje a uchylují se k ní i ti, kte?í jsou spí?e nepraktikujícími muslimy.

Byt muslimem v ?esku znamená podle muslim? samotnych respektovat islám, oddat se mu a sou?asně se umět vyrovnat s p?ipsanou cizostí. Muslimové p?i provádění těchto praktik v novém prost?edí ?elí mnohym p?eká?kám. V rozhovorech uváděli nespo?et p?íklad?, kdy museli hledat kompromis ?i vynalézat novy zp?sob, jak pravidla dodr?ovat tam, kde jejich praktikám nerozumí ?i pro ně nemají pochopení.

• dodr?ování p?edpis? tykajících se stravy (halál) – nákup potravin ve speciálních halál obchodech ?i v me?itách, vyjednávání se vzdělávacími za?ízeními, aby děti nekonzumovaly vep?ové maso, dovoz halál potravin ze zahrani?í, vlastní potravinová soběsta?nost, ned?věra k tomu, co kupují, resp. k tomu, co je psáno na etiketách (obavy z neuváděného p?idávání vep?ového masa a produkt? do potravinovych vyrobk?)
• zahalování ?en na ve?ejnosti – ?e?tí muslimové vnímají, ?e ve srovnání se Západem zahalená ?ena je?tě po?ád budí velkou pozornost a navíc je velmi ?asto vystavena slovním i fyzickym útok?m, proti některym zahalenym ?enám jsou vedeny témě? "hony na ?arodějnice", kdy islamofobové sepisují petice pro vylou?ení zahalenych studentek z gymnázia apod.
• sňatková politika – podle zásad islámu není mo?né uzav?ít sňatek muslimky s nemuslimem, opa?ně to není problém. V ?eské muslimské komunitě existují t?i varianty p?ípustnosti mezietnického sňatku: zásadní odmítnutí, akceptaci za jistych podmínek a ponechání svobodné volby. Muslim se m??e o?enit s nemuslimkou, je-li to nemuslimka vě?ící, a to z toho d?vodu, aby v jejich rodině panovala d?le?itá jednota v otázce spole?né vychovy dětí.
• zakát (almu?na pro chudé) – ?e?tí muslimové vět?inou dávají peně?ní dary chudym lidem ze svého nejbli??ího okolí.

Kritika a kontroverze

Kritika islámu se v ?esku projevuje nap?íklad odmítáním jeho vněj?ích projev?, jako je zahalování muslimskych ?en nebo odporem k vystavbě me?it, p?íkladem jsou nerealizovaná teplická a orlovská me?ita pro pot?eby zahrani?ních lázeňskych host?. Nár?st antiislamismu a islamofobie je d?sledkem migra?ní krize a strachu z islámského terorismu. Tyto postoje také podněcuje politika. Nap?íklad Iniciativy Islám v ?eské republice nechceme v ?ele s Martinem Konvi?kou, která usiluje o postavení islámu mimo zákon. Antiislámské tendence se objevují i v postojích dal?ích stran, zejména nacionalisticky vyhraněnych jako je Svoboda a p?ímá demokracie Tomio Okamury nebo Národní demokracie Adama Barto?e. Za zmínku stojí také některé postoje a vyroky byvalého prezidenta Milo?e Zemana, ktery nap?íklad komentoval studentskou vyzvu "Vědci proti strachu a xenofobii" slovy "Ka?dy ze signatá?? vyzvy vědc? k toleranci by si měl vzít dom? alespoň jednoho uprchlíka" a p?i státním svátku 17. listopadu 2015 vystoupil na podiu po boku Martina Konvi?ky.

Tyto antiislámské postoje se projevují i v kultu?e. Nap?íklad v albu Me?ita od skupiny Ortel. Nebo v knihách jako je Sex, drogy a islám od Martina Konvi?ky, kde autor varuje p?ed islamizací Evropy, v knize ?ád od Davida Ratha, které pojednává o budoucnosti Evropy ovládnuté islámem nebo v knize Kláry Samkové s názvem "Pro? islám nesmí do ?eska".

V roce 2005 ?eská televize odvysílala dokument "Já, muslim", ktery mapuje muslimskou komunitu nejen z me?ity v Praze na ?erném Mostě. Mj. v něm muslimsky duchovní obhajuje sebevra?edné útoky a p?irovnává je k ?inu Jana Palacha.

St?ídání imám?

Pra?ská me?ita vyst?ídala od roku 2002 několik Imám?. Prvním byl Kamar al-Badawí, ktery je absolventem univerzity al-Azhar, která je velice liberální. Dal?ím Imámem byl Emir Omi?, kterého v roce 2019 nahradil Lenoid Ku?narenko. Ten byl ov?em měsíc po svém zvolení islámskou obcí odvolán, kv?li jeho nabádání k vyzbrojení muslim? a podez?ení na kontakty s p?edstaviteli radikálního islámu, islamismu. Jeho funkci p?ebral místop?edseda Vladimír Sáňka, ktery byl ov?em p?ed několika lety trestně stíhany za ?í?ení radikální islamistické knihy. Byl v?ak zpro?těn ob?aloby.

Kázání proti ?id?m

V roce 2008 zp?sobil kontroverzní projev muslimského kazatele Luká?e Větrovce rozpory mezi brněnskymi muslimy a zástupci ?idovskych a k?es?anskych organizací. Projev, ktery se konal v brněnské me?itě ve Vídeňské ulici obsahoval vyroky o válce proti ?id?m a také o jejich zabíjení. V rekci na tuto situaci vznikla petice proti nábo?enské nesná?enlivosti.

Kauza Základy Tauhídu

Na ja?e roku 2014 byla p?íslu?níky útvaru pro odhalování organizovaného zlo?inu provedena razie u Václavského náměstí a na ?erném Mostě v místech, kde se schází muslimové, a to kv?li podez?ení z vydání a distribuce salafistické knihy Základy Tauhídu – Islámsky koncept Boha, která podle trestního oznámení propagovala nábo?enskou nenávist. Obvinění z ?í?ení nenávistné literatury bylo vzneseno proti tehdej?ímu ?editeli Islámského centra v Praze Vladimíru Sáňkovi, ten se bránil tím ?e jde o ?istě teologickou knihu, která je v západních zemích bě?ně v distribuci. V roce 2018 rozhodl Městsky soud v Praze, ?e se Sáňka trestného ?inu nedopustil. V roce 2020 mu za nezákonné trestní stíhání bylo soudem p?iznáno od?kodné.

K desetiletému vyro?í policejního zásahu (viz vy?e) uve?ejnil v dubnu 2024 Nábo?ensky infoservis ?lánek reflektující zmíněné události i vyvoj postavení muslimské komunity v ?eském prost?edí.

Kauza pra?ského imáma

Byvaly pra?sky imám Samer Shehadeh byl obviněn z podpory terorismu a napomáhání k terorismu. Toho se měl dopustit tím ?e svému bratrovi Omarovi a jeho ?eně Fátimě (d?íve Kristyně) Hudkové pomohl vycestovat do Syrie a p?ipojit se k teroristické skupině Frontě an-Nusrá. V roce 2020 byl odsouzen k 10 let?m odnětí svobody za ú?ast na teroristické skupině a financování terorismu. V dubnu 2021 uzav?el dohodu o vině a trestu dal?ích 4,5 let vězení za shánění finan?ních prost?edk? pro teroristickou organizaci.

Odkazy

Literatura

• MENDEL, Milo?; OST?ANSKY, Bronislav; RATAJ, Tomá?. Islám v srdci Evropy. Praha: Academia, 2007. ISBN 978-80-200-1554-9. 
• MENDEL, Milo?; BE?KA, Ji?í. Islám a ?eské země. Olomouc: Votobia, 1998. ISBN 80-7220-034-8. 
• TOPINKA, Daniel (ed.). Muslimové v ?esku: etablování muslim? a islámu na ve?ejnosti. Brno: Barrister & Principal, 2016. 472 s. ISBN 978-80-7485-115-5. 

Související ?lánky

• Brněnská me?ita
• Islám v ?eské republice nechceme

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky ?i videa k tématu Islám v ?esku na Wikimedia Commons
• Dílo Zákon, kterym se p?ívr?enci islamu podle hanefitského ritu uznávají za nábo?enskou spole?nost ve Wikizdrojích
• ?e?tí muslimové? Vzdělanci, co zajdou na pivo, ?lánek z aktualne.centrum.cz
• ?eská islámská nadace
• Anabáze ?eskych muslim?, ?lánek o historii islámu v ?R, christnet.cz
• úst?edí muslimskych obcí

Portály: ?esko | Islám