《人民的名义》第36集预告 孙连城懒政沙瑞金暗访
?e?enci, ?e?enové nebo ?e?eni (?e?ensky Hохчий / Nox?iy; rusky Чеченцы) jsou jedním z nejstar?ích autochtonních etnik Kavkazu. Mluví ?e?enskym jazykem, ktery s p?íbuznym jazykem sousedních Ingu?? a severogruzínskych Kist? tvo?í tzv. vajna?skou větev nachsko-dagestánské skupiny kavkazské jazykové rodiny. Kromě ?e?enska osídlili Chasavjurtskou oblast v západní ?ásti Dagestánu, Ingu?sko a Achemtskou oblast v severní Gruzii (Pankisská soutěska). Od 10. do 13. století byli postupně christianizováni, v 16. století v?ak definitivně p?ijali sunnitsky islám s vlivy súfismu a v nověj?í době také wahhábismu.
Po?et ?e?enc? se pohybuje mezi 1,5 a 2 miliony. V samotném ?e?ensku jich podle s?ítání z roku 2010 ?ilo 1 206 551,[1] v celé Ruské federaci pak 1 431 360.[2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
?ivot ?e?enc?, jako? i dal?ích kavkazskych národ?, ovlivnil zp?sob ?ivota v horách. Jako horalové rozvinuli komplexní zemědělsko-dobytká?ské hospodá?ství, které vyjime?ně po?ítalo s nucenou prací. Hory poskytovaly bohaté pastviny pro dobytek, zatímco na rovinách a v podh??í se pěstovaly zemědělské plodiny.
Z rovin (ní?in) v?ak ?e?ence za?aly postupně vyhánět vybojné turkické kmeny. Kv?li nim se uchylovali do hor, kde posléze utvá?ely klany (tejpy). Jejich horské vesnice (auly) byly velmi dob?e opevněné a prakticky nedobytné. Horské vesnice se tak ?ádnému národu (Mongolové, Tata?i, Rusové) nepoda?ilo zcela ovládnout. Mentalita ?e?enc? je po staletí militarizovaná, nucená byt stále ve st?ehu. V?ichni chlapci byli od narození pova?ování za budoucí d?igity (vojíny) a obránce kmene i vesnice. Jejich snem bylo stát se rytí?em (konach). V horách byli ?e?enci v bezpe?í, ale po hospodá?ské (ekonomické) stránce omezení. Na rozdíl od národ? z podh??í Kavkazu, kde vládla kní?ata nebo chánové, se spole?nost vyvíjela jinym směrem; ?ivot v horách vylu?oval systém lenního hospoda?ení. V horách, kam se ?e?enci uchylovali od 14. století, se tak postupně za?al objevovat fenomén horského hospodá?ství (horská demokracie) zalo?eny na klanovém základě. Systém horské demokracie upevňoval v lidech d?stojnost, demokraticky aristokratismus a vytvo?il tak svébytnou povahu Kavkazan?. Bylo tak zcela bě?né, ?e kavkazsky pastevec nebo rolník měl chování aristokrata.
?e?enci neměli v dějinách stát ani panovníky. Pokus? o státnost bylo několik – království Simsir (konec 14. stol.) nebo poslední pokus po rozpadu Sovětského svazu. V?echny pokusy skon?ily tragicky, krvavě. Království Simsir zlikvidoval Tamerlán a sní?il po?ty ?e?enc? na t?etinu. Podobná situace byla v polovině 90. let 20. století, kdy dospělou mu?skou populaci ?e?enc? razantně sní?ili Rusové.
Struktura spole?nosti
[editovat | editovat zdroj]
Geneticky ur?ená
[editovat | editovat zdroj]Individualismus ?e?ence vychází z vědomí svobody, aby v?ak nep?erostl v egoismus, je za?leněn do pokrevně p?íbuznych buněk (tejp?). Tejpy vyva?ují misky vah, na nich? le?í individualismus a kolektivismus.[3]
Tejpy (klany) jsou nejd?le?itěj?ím ?lánkem struktury ?e?enského národa. Pro ka?dy tejp je typické p?i?azení k ur?ité ho?e Kavkazu. Hlavním úkolem teip? z historického pohledu je bránit p?du. Man?elství mezi ?leny r?znych tejp? se spojuje do územních svazk?, tzv. tukchum?. Za Sovětského svazu byla snaha jednotlivé tejpy dezorganizovat. Některé nekie se tak nuceně p?esídlovaly do stepí st?ední Asie. D?vod tohoto kroku byl ?istě strategicky - minimalizovaní odporu a povolnost kavkazskych národ? k Rusku. Od 60. let 20. století v?ak docházelo k postupnému návratu těchto nekií a koncem 80. let se opět za?ala posilovat politická role tejp?. Ta ?la ruku v ruce s rozpadem Sovětského svazu a vyústila ve snahu o nezávislost ?e?enska.
V ?ele tejpu stojí tchamd nebo tejpan-da. Vrcholovym orgánem tejp? je rada sta?e?in? (mechk kchel). Ta ?e?í v?echny d?le?ité otázky tykající se tejpu (války, majetkové spory apod.). Sta?e?ina má u ?e?enc? obrovskou autoritu.
Teritoriálně ur?ená
[editovat | editovat zdroj]- Jurt (vesnice, obec)
- Kup (osady s několika rodinami)
V ?ele jurtu stojí jurt-da. Na vy??í úrovni je v?ak kontrolován sta?e?inou tejpu, ktery jeho ?innost a pravomoc omezuje. Nap?íklad právní systém státu nebo policie je dnes ?ízena jurty, ale bez svolení sta?e?iny se zloděj ú?ad?m nevydá. Oby?ejní lidé v tomto směru respektují názor sta?e?iny a bez jejich svolení zloděje (vraha) neudají, by? sami s jeho po?ínáním nesouhlasí.
Pro vznik ?e?enska jako moderního státu je klí?ová spolupráce tejp? s jurty. Stalin se tuto problematiku sna?il ?e?it dezorganizací tejp?, tj. rozsáhlou deportací celého ?e?enského národa v roce 1944, ale doba vysídlení nebyla dostate?ně dlouhá na to, aby tento zp?sob organizace zanikl.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Информационные материалы об окончательных итогах Всероссийской переписи населения 2010 года. www.gks.ru [online]. [cit. 2025-08-05]. Dostupné v archivu po?ízeném z originálu dne 2025-08-05.
- ↑ Информационные материалы об окончательных итогах Всероссийской переписи населения 2010 года. www.gks.ru [online]. [cit. 2025-08-05]. Dostupné v archivu po?ízeném z originálu dne 2025-08-05.
- ↑ Vyrok ?e?enského spisovatele Ahmada Nuchajeva
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- SULEIMANOV, Emil. Konflikt v ?e?ensku. Praha: Eurolex Bohemia, a.s., 2007. ISBN 978-80-7379-003-5.
Související ?lánky
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky ?i videa k tématu ?e?enci na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo ?e?enci v Ottově slovníku nau?ném ve Wikizdrojích
