Protektorátní tramvaj (replika dobové úpravy, 2015), nápis ??id?m vstup zakázán“

百度 2月15日至2月21日期间，共有8255笔订单被免单，总金额达到了80多万。

Diskriminace (lat. discriminare = rozli?ovat) je termín ozna?ující nějaké rozli?ování nebo situaci, v jejím? rámci se s ur?itym ?lověkem zachází jinak ne? s ostatními lidmi. Nej?astěji se pou?ívá v negativním vyznamu rozli?ování lidí na základě p?íslu?nosti k nějaké obecné skupině bez ohledu na schopnosti konkrétního jedince.

Diskriminace není jakékoli rozli?ování, ale rozli?ování nějakym zp?sobem negativní, zatě?ující. Ztě?uje bu? s ohledem na zakázané kritérium, nebo na zakázany zp?sob a zakázanou realizaci ur?itého kritéria (Bobek a kol. 2007).

Podle konkrétního kritéria diskriminace se hovo?í o diskriminaci na základě rasy, pohlaví, věku, etnického p?vodu, národnosti, pohlaví, genderu, sexuální orientace, zdravotního posti?ení, nábo?enského p?esvěd?ení, víry apod.

Dal?í d?vody mohou byt nap?íklad jazyk, politické smy?lení, ?lenství a ?innost v politickych hnutích, odborovych organizacích ?i jinych ideovych sdru?eních. Dále zdravotní stav, sociální p?vod, sou?asná sociální a finan?ní situace, genetické znaky, majetek, rod, man?elsky nebo jiny stav.

Té? ale diskriminace na základě plnění povinností automaticky plynoucích z klí?ovych sociálních rolí.

Definice

Diskriminace je takové jednání jedné osoby v??i druhé, které p?iná?í znevyhodnění v porovnání s ostatními v právem stanovenych oblastech nebo p?iná?í ur?itou újmu. Toto znevyhodnění plyne z kritérií, která jsou právem zakázána, tudí? není od?vodnitelná oprávněnym ú?elem (nebo ú?el není dosahován nezbytnymi a p?imě?enymi prost?edky).

Zachází-li se s dvěma osobami stejnym zp?sobem, jsou-li jim poskytnuty stejné podmínky, a má-li splnění po?adavk? pro obě osoby stejné d?sledky, hovo?íme o rovném zacházení. Nesplnění p?edem stanovenych po?adavk? m??e vést k rozdílnému zacházení s dvěma osobami, toto rozdílné zacházení ov?em není diskrimina?ní. Diskriminací se rozumí rozdílné podmínky ?i rozdílné (nespravedlivé) d?sledky po splnění p?edem stanovenych po?adavk?. D?vody nespravedlivého jednání a diskriminace je mo?né dále kategorizovat, vymezují pak typy diskriminace (?i?insky a kol. 2006).

Diskriminace není:

Za diskriminaci se nepova?uje rozdílné zacházení, které je oprávněno legitimním ú?elem a prost?edky k jeho dosahování jsou p?imě?ené ?i nezbytné. P?íkladem m??e byt rozdílné zacházení za ú?elem ochránit zranitelné skupiny (osoby mlad?í 18 let, osoby se zdravotním posti?ením apod.) (Soustová a kol. 2008).

Diskriminaci je poté mo?né definovat z více hledisek:

Sociologické hledisko (sociální diskriminace)

Spo?ívá v omezování, utiskování ur?itych spole?enskych skupin, resp. jejich jednotlivych ?len? tím, ?e jsou jim upírána ob?anská práva, sni?ovány ?ance na uplatnění ve spole?nosti (ve sfé?e zaměstnání, politiky i jinde). Sociální diskriminace ?asto vychází z p?edsudk? a m??e byt projevem rasismu. M??e se projevovat neformálně (spontánní, má lokální charakter) nebo formálně (oficiální státní doktrína).

Psychologické hledisko

Pojem vztahující se k vnímání a u?ení. Obecně znamená schopnost rozli?ování, která umo?ňuje jejich identifikaci a uplatňuje se i v u?ení.

Právní hledisko

Diskriminací se nerozumí jakékoli rozli?ování, nybr? jen taková situace, kdy ?právní ?ád ur?itého státu vytvá?í nerovnost ve vykonu subjektivních práv nebo povinností, av?ak neexistuje zde relevantní souvislost mezi touto nerovností zalo?enou právním ?ádem a nerovností, která je z povahy věci vlastní subjektivnímu právu nebo povinnosti“. Rozli?ování, které sleduje legitimní cíl a je p?imě?ené tomuto cíli, není zakázanou diskriminací.

Proti sociální diskriminaci vznikaly v minulosti i dnes r?zná sociální hnutí s po?adavkem sociální spravedlnosti a sociální rovnosti (nap?. odborová a feministická hnutí). V soudobych demokratickych státech byvá k ?e?ení sociální diskriminace z?izovaná instituce ombudsmana. Sociální nerovnost je v?ak odstraňována jen pomalu. Programy na její odstraňování p?íli? nefungují.

Diskriminace dle právních p?edpis?

Evropská úmluva o lidskych právech, ?lánek 14: ?u?ívání práv a svobod p?iznanych touto úmluvou musí byt zaji?těno bez diskriminace zalo?ené na jakémkoli d?vodu, jako je pohlaví, rasa, barva pleti, jazyk nábo?enství, politické nebo jiné smy?lení, národnostní nebo sociální p?vod, p?íslu?nost k národnostní men?ině, majetek, rod nebo jiné postavení.“

Listina základních práv a svobod, sou?ást ústavy ?R, ?lánek 3: ?základní práva a svobody se zaru?ují v?em bez rozdílu pohlaví, rasy (…) nebo jiného postavení.“

Druhy diskriminace

Antidiskrimina?ní právo Evropské unie vymezuje tyto druhy diskriminace:

• P?ímá diskriminace – P?ímá diskriminace je regulace z právně neospravedlnitelnych d?vod?. Bu? je regulace prováděna naprosto svévolně, nebo na základě nep?ípustnych kritérií (rasa, pohlaví, národnost, víra apod.), která nejsou od?vodnitelná oprávněnym ú?elem a prost?edky dosahování ú?elu nejsou p?imě?ené a nezbytné.
•  Nep?ímá diskriminace – Nep?ímá diskriminace zpravidla vychází z ur?itych právních úprav, které formálně neobsahují ?ádnou zakázanou diskrimina?ní klasifikaci, ale v praxi p?i jejím aplikování diskriminaci vyvolává. Taková právní úprava se sice aplikuje rovně, má ale pro r?zné osoby r?zny dopad. Tento nerovny dopad se odvíjí od formulace kritéria podaného normou (právním p?edpisem).

Problém nep?ímé diskriminace le?í p?evá?ně v aplika?ní rovině právních p?edpis?. V takovém p?ípadě je nutné dávat p?ednost vykladu, ktery je v souladu s principem rovnosti. Problém nep?ímé diskriminace m??e spo?ívat i v rovině obecné, v tomto p?ípadě je norma celkově konstruována vadně (Bobek a kol. 2007).

• Obtě?ování
• Sexuální obtě?ování
• Pronásledování
• Pokyn k diskriminaci
• Navádění k diskriminaci

Antidiskrimina?ní legislativa

Ve 20. století za?ala v zemích západní civilizace a postupně i dal?ích státech vznikat legislativa, která r?zné diskrimina?ní jednání ?i vyjad?ování zakazuje, dokonce i trestně postihuje. V ?esku diskriminaci zakazuje ji? Listina základních práv a svobod, ale zákazy konkrétních forem diskriminace se objevují i v dal?ích zákonech (p?edev?ím zákon ze dne 23. dubna 2008 ?. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prost?edcích ochrany p?ed diskriminací a o změně některych zákon?, tzv. antidiskrimina?ní zákon). Antidiskrimina?ní legislativa je kritizována ze strany zastánc? svobody slova a pokud je vnucována i soukromému sektoru, tak i ze strany zastánc? svobody podnikání a personální volby zaměstnanc?. Na druhou stranu má antidiskrimina?ní legislativa takté? mnoho p?íznivc?, i ti v?ak mají vyhrady v??i ?asto benevolentnímu p?ístupu ú?ad? v otázce jejího prosazování (?i?insky a kol. 2006).

Pozitivní diskriminace

Související informace naleznete také v ?lánku Pozitivní diskriminace.

?asto se objevuje termín pozitivní diskriminace (té? afirmativní akce), ktery ozna?uje záměrné úsilí, jak některou, zpravidla jinak negativně diskriminovanou, skupinu osob cíleně zvyhodnit.

P?ínos pozitivní diskriminace je v?ak sporny. Její kritici tvrdí, ?e afirmativní akce ve skute?nosti:

• oslabují v?li men?in ke skute?né změně svého postavení,
• vychovávají novou generaci v p?esvěd?ení, ?e dostane v?e bez práce,
• nazna?ují, ?e p?íslu?níci men?in jsou méněcenní, nebo? nejsou schopni vyhovět bě?nym po?adavk?m spole?nosti. V souvislosti s tím za?ala v některych zemích vznikat legislativa zamě?ená proti této formě diskriminace, nap?. v Kalifornii Proposition 209 ?i v Michiganu Michigan Civil Rights Initiative. Na druhou stranu, podle tvrzení zastánc?, mají afirmativní akce pouze zajistit diskriminovanym p?íslu?ník?m men?in stejnou p?íle?itost k uplatnění, jakou mají p?íslu?níci vět?inové populace.

P?íklady typ? diskriminace

V r?znych zemích světa m??e byt postoj k dále uvedenym d?vod?m diskriminace r?zny. V ?esku zakazuje antidiskrimina?ní zákon diskriminaci z d?vod? rasy, etnického p?vodu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního posti?ení, nábo?enského vyznání, víry a světového názoru.

Rasa nebo etnicky p?vod, p?íslu?enství ke kastě

Podrobněj?í informace naleznete v ?lánku Rasová diskriminace.

Diskriminace na základě p?íslu?nosti k men?inovému etniku m??e splyvat s diskriminací cizinc? ?i diskriminací zalo?enou na nábo?enském p?esvěd?ení. Diskriminace etnik se projevuje v problematickém hledání práce, bydlení, ?kol pro děti apod. Etnické men?in se té? setkávají s hor?ím zacházením ze strany ve?ejnych orgán?. Tyto projevy diskriminace jsou zalo?eny na p?edsudcích a stereotypizacích, které ve spole?nosti vládnou.

Nejsilněj?í formou diskriminace etnik je rasismus.

V ?R jsou touto diskriminací na základě etnického p?vodu nejvíce postihováni Romové, ale stejně tak i jiné etnické men?iny (?i?insky a kol. 2006).

Zvlá?tním, v ?R se nevyskytujícím, typem je diskriminace podle p?íslu?nosti ke kastě; podle zprávy OSN postihovala kastovní diskriminace odhadem 250 milion? lidí po celém světě, p?evá?ně v některych asijskych zemích. (Indie, Srí Lanka, Bangladé?, Pákistán, Nepál, Japonsko) a Africe.

Národnost

Diskriminace podle národnosti m??e byt blízká diskriminaci rasové.

P?íkladem státu uplatňujícího národnostní diskriminaci je Myanmar. V něm pronásledovaní Rohingové v roce 2017 uprchli v celkovém po?tu více ne 700 000 do Bangladé?e.

Pohlaví

?ena se symbolem hnutí Me-too

M??e se jednat jak o diskriminaci ?en, tak mu??, diskriminace ?en je ?astěj?í.^[zdroj?]

Diskriminace ?en je nej?astěji spojována s diskriminací v pracovním prost?edí. V ?adě povolání stále p?evládají genderové stereotypy, p?esvěd?ení, ?e ?eny dané povolání nejsou schopny vykonávat. V pracovním prost?edí jsou dále diskriminovány ni??ím platovym ohodnocením, nevhodnymi otázkami p?i p?ijímacích pohovorech, které se tykají jejich stavu, po?tu dětí, plánování mate?ství apod. ?eny jsou rovně? diskriminovány ve ?kolství,^[zdroj?] kde jim m??e byt věnována men?í pozornost.^[ujasnit]

Do diskriminace ?en je mo?né za?adit i obtě?ování a nevhodné chování k ?enám v r?znych kolektivech, jednání s ?enami není shodné jako jednání z mu?i, p?i?em? nehraje roli vzdělání, praxe atd., pouze pohlaví.

Specificky jsou diskriminovány trans lidé a osoby identifikující se s dal?ími méně ?astymi gendery (?i?insky a kol. 2006).

Podrobněj?í informace naleznete v ?lánku Sexismus.

Sexuální orientace

LGBT demonstrace s vlajkami zemí, kde je homosexualita trestná (Kolín n. R. 2015)

Diskriminace na základě sexuální orientace se nej?astěji tyká homosexuálních jedinc?, m??e se tykat ale i heterosexuál?. Stejně tak jsou diskriminováni pansexuálové, asexuálové apod., jedná se v?dy o lidi v men?ině, o kterych p?evládají p?edsudky. Proti sexuálním men?inám ?asto stojí rodinní p?íslu?níci, lidé nábo?ensky zalo?ení a osoby, které se definují jako otev?ení, jejich argumentem je v této problematice ohro?ení heterosexuální vět?iny.

Osoby s men?inovou sexuální orientací jsou si vědomi nevyhod, které z jejich sexuality vyplyvají, proto ji ?asto tají, a to i p?ed blízkymi, v pracovním nebo ?kolním kolektivu apod.

O těchto osobách panuje velké mno?ství p?edsudk?, jeden z nej?astěj?ích^[zdroj?] se tyká homosexuálních mu?? a ?íká, ?e tito mu?i jsou slabí, ?z?en?tilí“ (?i?insky a kol. 2006).

V 76 zemích je sexuální styk mezi dospělymi stejného pohlaví pova?ován za trestny ?in. Z toho v deseti zemích hrozí za takovy styk a? trest smrti.

Věk

Podrobněj?í informace naleznete v ?lánku Ageismus.

Ageismus je diskriminace zalo?ená na věku, tento pojem je spojován ?asto s diskriminací senior?, stejně tak ale mohou byt diskriminováni mladiství nebo děti.

Ageismus cíleny na star?í lidi je obest?en jak stereotypy, tak i velkym mno?stvím autostereotyp?, tzn. star?í osoby mají tyto p?edsudky sami o sobě. Nap?íklad ?e jsou u? slabí a nevykonní, neschopní najít partnera atd.

Star?í lidé jsou diskriminováni v zaměstnání, hlavně v hledání nového pracovního místa, zaměstnavatelé ?asto preferují mlad?í a energi?těj?í osoby. Opakem ve stejné problematice je diskriminace ?erstvych absolvent? a mladych lidí, toto byvá od?vodněno absencí zku?eností, které ?asto ale nejsou nezbytnou podmínkou.

Star?í osoby (senio?i) jsou také ?asto diskriminováni ve slu?bách ?i ve zdravotnictví,^[zdroj?] p?evládá p?edsudek, ?e ji? nejsou schopni se sami rozhodovat, ?e ni?emu nerozumí. Projev diskriminace m??e byt nevhodné chování k těmto lidem, zatajování informací ?i oslovování ?babi, dědo“ (?i?insky a kol. 2006).

Zdravotní posti?ení

Diskriminace zalo?ená na zdravotním posti?ením je velmi ?astá, a?koli se o ní nehovo?í tak ?asto. Osoby se zdravotním handicapem jsou nej?astěji diskriminováni v pracovní sfé?e. P?evládá p?edsudek, ?e nejsou práceschopní, vět?inou tyto osoby pouze vy?adují specificky upravené podmínky, které jim v?ak nejsou poskytovány. Dále jsou lidé se zdravotním posti?ením diskriminováni nedostupností míst, která jsou nějakym zp?sobem bariérová, nebo jsou diskriminováni tím, ?e nejsou prováděna opat?ení, které by ?ly naproti dostupnosti pro tyto osoby.

O osobách se zdravotním posti?ením existuje také spousta p?edsudk?, nap?íklad ?e jsou v?ichni z nich mentálně posti?ení, ?e nejsou schopni se o sebe postarat, navazovat vztahy.^[zdroj?] ?asty je také p?edsudek, ?e je s nimi pot?eba komunikovat jinak, ne? se zdravymi lidmi a ?e k této komunikaci jsou pot?eba specifika, kterymi normální ?lověk nedisponuje.

Nevhodné chování k lidem se zdravotním posti?ením se ?asto vyzna?uje p?ehlí?ením, komunikací pouze s jejich doprovodem, ?i?láním, tykáním, nabízením dar? ?i financí. Osoby se zdravotním posti?ením mohou uvítat nap?. nabídnutou pomoc, je ale t?eba s nimi jednat jako s dospělymi autonomními jedinci (?i?insky a kol. 2006).

Zdravotní posti?ení se rozli?uje od zdravotního stavu, ktery není diskrimina?ním d?vodem.

Nábo?enství nebo víra

V 90. letech 20. stol. bylo z buddhistického Bhútánu vypovězeno na 100 000 hinduistickych Lot?amp?, p?vodem z Nepálu.

Diskriminována je v?dy men?ina ?i skupina nedisponující mocí. V problematice nábo?enského p?esvěd?ení to m??e byt tedy diskriminace vě?ících i nevě?ících. V ?R se s vět?í diskriminací setkávají p?íslu?níci církví, r?znych nábo?enskych hnutí a osoby vě?ící.

Podrobněj?í informace naleznete v ?lánku Nábo?enská svoboda.

P?íkladem je diskriminace ?idovského obyvatelstvo Německa a velké ?ásti Evropy za Adolfa Hitlera a jeho nacistické strany, i kdy? prvotně se jednalo o diskriminaci na základě etnického p?vodu. V ?eskych zemích docházelo k diskriminace nekatolického obyvatelstva v období rekatolizace. Stejně tak ale m??e v ur?itych podmínkách docházet i k diskriminaci ateist? (?i?insky a kol. 2006).

Jako p?íklad politické a nábo?enské diskriminace v ?SSR m??e slou?it znemo?ňování ur?itych zaměstnání pro politické ?i nábo?enské p?esvěd?ení danych osob v době normalizace.

Odkazy

Literatura

• R??i?ka, Miroslav: Zákaz diskriminace podle Evropské úmluvy na ochranu lidskych práv a základních svobod. Právník, 2007, ro?. 146, ?. 6, s. 631.
• The "Political Structure Doctrine“ — Another Excuse for Anti-White Discrimination. Vdare.com. August 10, 2010
• Geist, Bohumil: Sociologicky slovník. Praha: VICTORIA PUBLISHING, 1992.647 s. ISBN 80-85605-28-7
• ?ermák, Josef: Universum: v?eobecná encyklopedie C-E.1.vyd. Praha: Odeon, 2000. 681 s. ISBN 80-207-1062-0
• Bobek, M., Bou?ková, P., Kühn, Z. (eds.): Rovnost a diskriminace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007. 33 - 60 s. ISBN 978-80-7179-584-1
• Soustová, I., Králíková-Lu?ai?, A., Fialová, E.: Nenechte se diskriminovat a nedovolte to jinym. Gender Studies, o.p.s., 2008. ISBN 978-80-86520-09-4
• ?i?insky, P., Hubálek, M., K?ísek a kol.: Diskriminace - manuál pro pracovníky institucí. Praha: Poradna pro ob?anství/Ob?anská a lidská práva, 2006.

Související ?lánky

• Mikroagrese
• Rasismus

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky ?i videa k tématu diskriminace na Wikimedia Commons
• Téma Diskriminace ve Wikicitátech
• Slovníkové heslo diskriminace ve Wikislovníku

Autoritní data	NKC: ph119480 BNE: XX525409 BNF: cb13319080z (data) GND: 4012472-1 LCCN: sh85038376 LNB: 000058859 NARA: 10639691 NLI: 987007555291705171 SUDOC: 027803465