让旅游成为中国与东盟国家合作的“新支柱”
Koberce jsou textilie, kterymi se pokryvají podlahy nebo stěny. V p?vodní formě to byly (a jsou) vyrobky, u kterych se k p?edem ur?enym rozměr?m ka?dého kusu p?izp?sobuje vzorování a celá konstrukce koberce. Od 50. let 20. století se vyrábějí také koberce jako celoplo?né podlahové textilie, co? je libovolně dlouhy pás v ?í?kách a? do 6 metr?, ktery se st?íhá podle pot?eby u?ivatele.[1]
První koberce se zhotovovaly pravděpodobně ve St?ední Asii p?ed 4–5 tisíci lety. Dosud nejstar?í nález pochází z období Pazyrycké kultury doby ?elezné v jednom z údolí Altaje.[2]
Kobercové p?íze
[editovat | editovat zdroj]Koberce se vyrábějí témě? ze v?ech druh? textilních vláken a p?ízí.
P?íze na jednoduché tkané koberce jsou nej?astěji z juty nebo kokosu (pevnost v tahu a v oděru).
Bavlněné a jutové p?íze jsou nejvhodněj?í materiál pro podkladové kobercové tkaniny.
Vlna a směsi s vlnou jsou vhodné na smy?kové a vlasové koberce pro svoji pru?nost a rychlé zotavení po p?sobení tlaku. Skoro v?echny ru?ně vázané koberce jsou z mykanych vlněnych p?ízí.
Z p?írodního hedvábí se vá?ou velmi jemné gobelíny.
Moderní koberce pro domácnost, pro ve?ejné budovy a pro venkovní pou?ití se vyrábějí témě? vyhradně z umělych vláken (PA, PP, PAC, VI). Jsou to bu?to staplové mykané p?íze nebo tvarované filamenty z těchto materiál?.
V roce 2017 byla zaznamenána celosvětová spot?eba kobercovych p?ízí ve vy?i 3,6 milionu tun, toho 42 % p?edenych z r?znych druh? staplovych vláken, 30 % z tvarovanych ( BCF) polypropylenovych a 28 % z polyamidovych filament?.[3]
Druhy koberc?
[editovat | editovat zdroj]Podle vyrobních technik se koberce a podlahové krytiny ?asto dělí do skupin:
vázané (ru?ně, strojně), tkané (jednoduché, dvojply?e, gobelíny, prutové), netkané (v?ívané, vpichované, chemicky pojené), pletené (osnovní pletenina),[4] hákované.[5]
V roce 2017 se ve světě podílely jednotlivé techniky na vyrobě koberc? v %: v?ívání 51, vpichování 24, tkaní 16, ostatní (vázání aj) 9. [6]
Ru?ně vázané koberce
[editovat | editovat zdroj]Na osnovní nitě se navazují uzlíky r?zného tvaru (persky, smyrensky) podle p?edem ur?eného barevného vzoru a ka?dá ?ada uzlík? se protkává dvěma útky v plátnové vazbě. Vlněné koberce mívají 8 uzl?, hedvábné 60–100 na cm2. ?pi?ky uzl? se pak post?ihují.
V asijskych zemích, zejména v íránu, Afghánistánu, Indii a Nepálu, ve st?edoasijskych republikách a v Turecku se vyrábějí ru?ně vázané koberce se specifickym vzorováním a zvlá?tní vyrobní technikou. Je to dlouhá ?ada druh?, jejich? p?vod a hodnotu jednotlivych kus? umí posoudit jen úzce specializovaní odborníci. Mezi nejznáměj?í druhy pat?í nap?.: Kelim.
V 70. letech minulého století bylo v západní Evropě poměrně dost roz?í?ené amatérské zhotovování men?ích ru?ně vázanych koberc?. K tomu ú?elu se prodávaly soupravy p?ízí (nast?íhanych na délku cca 5 cm) s podkladovou tkaninou a pat?i?nym návodem k ur?itému vzoru.
Na snímku vpravo je p?íklad amatérsky vázané p?edlo?ky s ukázkou vzork? p?ízí, jehly a podkladové tkaniny na rubové straně koberce.
údajně největ?í ru?ně vázany koberec na světě byl vyroben v íránu a pokryvá od roku 2001 podlahu Velké me?ity v Maskatu (Omán). Mě?í 4 343 m2 a vá?í 22 tun. P?íze z ?isté vlny je na něm vázána do základní bavlněné tkaniny[7]
Strojně vázané koberce
[editovat | editovat zdroj]Tkací stroje napodobují ru?ní vázání, nejznáměj?í jsou tzv. gripper axminsterské koberce.
Postup vyroby: Sk?ipec vytáhne z podava?e p?íslu?nou barvu a délku vlasové p?íze, která se od?ízne. Sk?ipec zavede vlasovou osnovu dospod základní tkaniny, kde se upevní dvěma útky a poté se protáhne zpět na povrch. Vlas se upevní dal?ími útky a cely proces se opakuje.
Tkané koberce
[editovat | editovat zdroj]Tkají se v rypsové nebo keprové vazbě a ozna?ují se podle druhu vláken, ze kterych jsou vyrobeny, nap?íklad jutové, sisalové, kokosové.
Nej?astěj?í pou?ití: jako běhouny
Tkaní koberc? prutovou technikou, tkaní dvojply?? a gobelín? je slo?ité a nákladné. Tyto druhy se proto vyrábí jen v omezeném mno?ství a pro speciální ú?ely.
V?ívané podlahové krytiny
[editovat | editovat zdroj]V?ívané koberce jsou nejroz?í?eněj?ím druhem podlahovych krytin. (Podle americkych pramen? a? 90 % v?ech koberc?). Technologie je známa v celém světě pod ozna?ením tufting. Vlas se v?ívá do základní tkaniny, která m??e byt zhotovena z juty, z polypropylénovych pásk? nebo jinych materiál?. Napnutá tkanina se vede ke v?ívacímu za?ízení, kde jsou v jehlovém rámu ulo?eny jehly s navle?enymi vlasovymi nitěmi. Jehlovy systém propichuje tlakem jehly nosnou textilii na opěrném stole. Vlasové nitě jsou zachyceny há?kem pod jehlou a vytvo?í se tak smy?ka. Po vyta?ení jehly z nosné textilie se textilie posune o ur?itou délku a cely proces v?ívání se opakuje. V p?ípadě vyroby koberc? s ?ezanym vlasem jsou há?ky pod jehlami opat?eny ?eznym no?em.
V?ívané koberce jsou velmi jemné. Základní tkanina, do které je v?íván vlas, musí byt prostupná pro jehlu. Proto se k rubu koberce p?idávají sekundární vrstvy ze tkanych nebo netkanych textilií nebo zátěr?, které slou?í k zafixování smy?ek a k vyztu?ení koberce.
Vpichované koberce
[editovat | editovat zdroj]Pat?í k nejlevněj?ím podlahovym textilním krytinám. Vyrábí se jednou operací na jehelném za?ízení. Princip vyroby spo?ívá ve vzájemně propletenych vláknech rouna pomocí speciálních vpichovacích jehel. Do spodního podkladového rouna jsou pou?ívány odpadové textilní materiály. Vrchní rouno, jeho? vlákna jsou vpichována do podkladového rouna, je z kvalitněj?ích materiál?. Z rubové strany se zatírají a tu?í.
Popsanym zp?sobem vzniká textilie s hladkym povrchem. S pomocí tzv. vidli?kovych jehel se na stejnych strojích mohou vyrábět smy?kové podlahové krytiny.
Chemicky pojené podlahové textilie
[editovat | editovat zdroj]Lepené podlahové krytiny vznikají lepením r?znych vlákennych materiál? na podkladovou textilii. Chemicky pojené koberce s ?ezanym vlasem se vyrábějí obdobně jako dvojply?, vlasová osnova se v?ak nezatkává, ale lepí na podkladovou textilii a po vytvrzení pojiva se ?e?e – vzniká lepeny koberec.[1]
Pou?ití
[editovat | editovat zdroj]Hlavním ú?elem koberce je zvy?it tepelny komfort, tepelně izolovat podlahu a tím sní?it tepelné ztráty v místnosti. Dal?ím ú?elem je změk?ení podlahy a ozdobná funkce. V pohádkách (p?evá?ně arabskych) byvá pou?íván k létání.
1 vlákna povrstvená silikonem;
2 pry?ovy granulát;
3 spirálovitě zkade?ená vlákna;
4 podklad z polypropylénu
Mimo domácnost nachází podlahové krytiny ?iroké pou?ití v r?znych speciálních provedeních, zejména
- ve ve?ejnych prostorách, kde se p?edpokládá vysoká zátě? zejména u schodovych koberc?
- v ?isticích zónách u vchodu do ve?ejnych prostor
- jako uměly trávník s celou ?adou variant (podle místa pou?ití, druhu sportu, pro ktery je ur?en apod.) ve druzích pou?itych textilních vláken, délce a hustotě smy?ek a vlasu, druhu písku nebo granulátu, ktery se sype mezi smy?ky, atd.[8]
Na nákresu vpravo je p?íklad slo?ení umělého trávníku:
- 1 vlákna povrstvená silikonem;
- 2 pry?ovy granulát;
- 3 spirálovitě zkade?ená vlákna;
- 4 podklad z polypropylénu
Odhad odborník? z roku 2017 udával celosvětovou spot?ebu koberc? (bez umělého trávníku) v roce 2021 na 5 miliard m2 v hodnotě 45 miliard USD.[9]
Některé vyráběné druhy a zna?ky koberc?
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Kolektiv autor?: Gewebetechnik, Fachbuchverlag Leipzig 1978, str. 378-419
Související ?lánky
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Kie?ling/Matthes: Textil- Fachw?rterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 372
- ↑ Pile Carpet [online]. The State Hermitage Museum, 1998-2017 [cit. 2025-08-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Goswami: Advances in Carpet Manufacture, Woodhead Publihing 2017, ISBN 9780081018880, str. 27
- ↑ Podlahové krytiny [online]. TU Liberec, 2018 [cit. 2025-08-06]. Dostupné online.
- ↑ Carpet Rugs Market Size [online]. Allied Market Research, 2024 [cit. 2025-08-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Gries/Veit/Wulfhorst: Textile Ferigungsvefahren, Carl Hanser Verlag 2019, ISBN 978-3-446-45866-6
- ↑ The largest hand made carpet [online]. JOZAN, 2025-08-06 [cit. 2025-08-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Carpet Glossary [online]. Quin Street, 2018 [cit. 2025-08-06]. Dostupné v archivu po?ízeném dne 2025-08-06. (anglicky)
- ↑ Global Carpets & Rugs - Demand [online]. Freedonia, 2017 [cit. 2025-08-06]. Dostupné online. (anglicky)
