夫妻准备要孩子，检查出女方有点问题需要治疗...

Mircea Eliade
Narození	9.jul. / 22. b?ezna 1907greg. Bukure??, Rumunsko Rumunsko
úmrtí	22. dubna 1986 (ve věku 79 let) Chicago, Illinois, USA USA
Místo poh?bení	Oak Woods Cemetery (41°46′20″ s. ?., 87°35′57″ z. d.)
Povolání	antropolog, diplomat, historik nábo?enství, historik, noviná?, romanopisec, filozof, esejista, dramatik a pedagog
Alma mater	Kalkatská univerzita Bukure??ská univerzita
Témata	religionistika
Ocenění	doctor honoris causa from the Paris-Sorbonne University (1976) Gordon J. Laing Award (1986) rytí? ?ádu ?estné legie
Politická p?íslu?nost	?elezná garda
Vlivy	Nae Ionescu Honoré de Balzac Nicolae Iorga Bogdan Petriceicu Hasdeu Rudolf Otto … více na Wikidatech
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SK?R | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové polo?ky.

百度 这时，他的膀胱癌已多次复发，血尿不止。

Mircea Eliade (9. b?ezna 1907, Bukure?? – 22. dubna 1986, Chicago) byl rumunsky religionista, historik a filosof nábo?enství, spisovatel, esejista, kritik, profesor a také diplomat fa?istického Rumunska (1940–1944), od roku 1966 naturalizovany Ameri?an. Hovo?il plynně rumunsky, francouzsky, německy, italsky a anglicky, ovládal také hebrej?tinu, per?tinu a sanskrt. Pro religionistiku jde o jednu z nejd?le?itěj?ích postav v?bec.

?ivot

V roce 1928 se na Bukure??ské univerzitě setkal s Emilem Cioranem a Eugène Ionescem. V tomto období Eliade udr?oval styky se ?eleznou gardou (Garda de Fier), krajně pravicovou politickou organizací.

Moldavská známka s Eliadovou podobiznou

Léta 1928–1931 zahrnují jedno z nejd?le?itěj?ích Eliadovych období – pobyt v Indii. Po získání soukromého stipendia se v Kalkatě věnuje studiu sanskrtu a jógy. U?itelem se mu stává indicky filozof Surendranath Dasgupta, do jeho? dcery Maitreyi se Eliade zamiluje. Proto?e jde o nerovny vztah, musí Eliade opustit u?itel?v d?m a odchází meditovat do jednoho himálajského klá?tera.

Po návratu z Indie vydává své vzpomínky a v roce 1933 román Maitreyi, ktery ho okam?itě v Rumunsku proslaví. V b?eznu 1940 byl s podporou rumunského ministra propagandy Constantina Giuresca jmenován kulturním ata?é p?i velvyslanectví Rumunska v Londyně a tého? roku vycházejí fantastické novely Tajemství doktora Honigbergera (rumunsky Secretul doctorului Honigberger) a Noci v ?úrámpuru (Nop?i la Serampore). V létě roku 1940 se v Rumunsku diktatura krále Carola II transformovala v totalitní fa?isticky re?im orientovany na Německo. V únoru 1941, poté co Velká Británie p?eru?ila diplomatické styky s Rumunskem, je Eliade p?emístěn do Portugalska, kde pracuje na velvyslanectví v Lisabonu. V ?ervenci 1942 p?ijí?dí naposledy do Rumunska, aby osobně p?edal rumunskému diktátorovi Ionu Antonescovi poselství od portugalského ministerského p?edsedy Antonia Salazara. V období od listopadu do prosince 1944 napsal mnoho ?lánk? o Eliadově návratu Oscar Lemnaru.

Mircea Eliade se chce vrátit dom?. Samoz?ejmě, ?e nem??eme byt proti tomu, ale zároveň mu z tisíce d?vod? nem??eme ?íci ?bu? vítán!“, (…) reprezentuje v cizině rumunsky hitlerismus (…). Mo?ná bylo by lep?í, kdyby odjel do Indie.

Rok 1945 znamená pro Rumunsko konec fa?istického re?imu a následné t?íleté období poměrnou svobodu – pro Eliadeho v?ak definitivní odchod do exilu. Jeho fa?istické postoje jsou nejvíce viditelné v knize věnované portugalskému ministerskému p?edsedovi Salazar a portugalská revoluce (Salazar ?i revolu?ia din Portugalia, 1942).

Eliade zem?el na mrtvici ?ty?i měsíce poté, co mu sho?ela jeho knihovna, kterou st?ádal cely sv?j ?ivot.

Literární dílo

Ve svém díle o dějinách nábo?enství je nejvíce ceněn pro spisy o ?amanismu, józe a kosmologickych mytech. Jeho my?lení bylo zna?ně ovlivněno dílem tradicionalistické ?koly, které také popularizoval. Ve svych autobiografickych a fantasy titulech (nap?. Na dvo?e Dionysiově) se věnoval p?edev?ím osobní nábo?enské zku?enosti pravoslavného vě?ícího.

Mircea Eliade své my?lenky zakládá p?edev?ím na termínu posvátna. To se podle něj m??e projevovat nap?íklad v nějakém p?edmětu ?i rostlině. Do protikladu k posvátnému klade profánní, co? je něco zcela jiného, něco co je sou?ástí bě?ného světa. Tyto dva pojmy popisuje jako ?dvě modality bytí“ neboli existence ?lověka na světě.

Posvátno

Posvátné a profánní klade jako paralelu k ?lověku archaickému a ?lověku modernímu. Archaicky typ je ?lověkem nábo?enskym, jen? má jakousi pot?ebu podílet se na posvátném. Moderní ?lověk a spole?nost jsou naopak charakteristické spí?e desakralizací. Jak ji? bylo zmíněno, posvátno je pro Eliadeho zcela zásadním pojmem. Sna?í se jej postihnout komplexně, tedy v jakémsi celku. K vysvětlení projevu posvátna pou?ívá pojem hierofanie. To znamená, ?e posvátno se nějakym zp?sobem projevuje a je zalo?ené na ontologické existenci. Vznikem hierofanie se prostor nestává jen posvátnym, ale vznikají tak i zá?ezy do homogenního prostoru. Homogenní prostor, tedy svět profánní, jak jej nazyvá, je protikladem světa posvátného. Hierofanií se mění homogennost prostoru, ale vznikají tak i jakési pevné st?edy, je? jsou základem stvo?ení světa pro nábo?enského ?lověka. Dějiny nábo?enství jsou podle Eliadeho ?od těch nejprimitivněj?ích a? po ta nejrozvinutěj?í jakymsi nahromaděním hierofanií, projev? posvátnych skute?ností“.

Hierofanie, theofanie, kosmogonie

Hierofanie se projevuje jak v nejprimitivněj?ích věcech, tak i v nejvy??ích projevech skute?ností a zachovává si kontinuitu. Vy?leňuje se z ?na?eho“ světa, ktery p?esahuje. Posvátny svět dokonce ozna?uje za ?skute?nost“. Je to svět, ve kterém cítí nábo?ensky ?lověk pot?ebu p?ebyvat a naplňuje ho klidem. Profánní svět je typicky desakralizovanou spole?ností. Za p?í?inu tohoto ?úpadku“ pova?uje Eliade pr?myslovou revoluci. Neustále p?edkládá, ?e tato nenábo?enskost je d?sledkem, jen? vznikl teprve nedávno. ?lověk pocházející z tradi?ní spole?nosti je takzvany homo religiosus neboli ?lověk nábo?ensky.

Dal?ím vymezením posvátného světa je theofanie, termín ktery ozna?uje budování posvátného světa, jen? je promítnutím díla boh?. Podle Eliadeho slov ?posvěcuje ur?ité místo právě tím, ?e je ?otevírá‘ směrem nahoru, ?e je spojuje s nebem“. Vychází z pot?eby ?ít v nábo?enském prostoru a ?ádu. To souvisí s dal?ím pojmem, tzv. kosmogonií, kdy dochází k vymezení posvátného prostoru ur?eného k obydlení. Tato oblast je bu? ji? posvěcená nebo dílem boh?. V?dy zkrátka dochází k posvěcení, jen? je opakováním díla boh?. Zjevení posvátného prostoru je nesmírně d?le?ité. Vzniká tak i jakysi pevny bod zakládající st?ed světa, ktery umo?ňuje orientaci v chaosu a nalezení harmonie. Na takovém místě lze budovat posvátné stavby, je? jsou situovány do ?st?edu světa“ a propojeny s transcendentem. Ve st?edu světa byvá také ?asto umístěn takzvany ?universální sloup“, nazyván axis mundi. Ten je d?le?ity z hlediska spojení nábo?enského světa s nebem a s podsvětím. Umo?ňuje kontakt s bohy a zároveň propojuje v?echny t?i kosmické úrovně. St?ed je jednou z nejd?le?itěj?ích nábo?enskych p?edstav, jeliko? dává ?lověku my?lenku, ?e jeho svět je v blízkosti nebe a má tak i sv?j pevny bod, díky němu? se m??e lépe orientovat. Z tohoto pohledu lze vysvětlovat i sakrální architekturu.

Chaos a kosmos

Rozdílnost chaosu a kosmu je zcela jasná. Chaos je něco zmateného a neuspo?ádaného, kde?to kosmos je svět posvátny, ?ízeny podle pravidel. Kosmos je tvo?en v?dy rituální kosmogonií, co? vychází z p?esvěd?ení, ?e ?to, co se má stát ?na?ím světem‘, musí byt nejprve ?stvo?eno‘ a ka?dé stvo?ení má ur?ity exemplární model, toti? stvo?ení universa bohy.“ To koresponduje s tím, ?e pro archaickou spole?nost bylo usazení na ur?itém místě ?ivotním rozhodnutím, kterému p?ikládali velkou vá?nost. Co? vysvětluje i dal?í podstatny rozdíl mezi pojetím domova ?lověka nábo?enského a ?lověka moderní spole?nosti. Pro ?lověka moderní spole?nosti je d?m spí?e funk?ní stavbou, která nep?edpokládá ?ádnou kosmogonii. Naopak nábo?enské stavby jsou posvátné a v?dy ?opakováním díla boh?“, které byly ?asto doprovázeny i r?znymi rituálními obě?mi. Eliade zmiňuje, ?e: ?Sakrální architektura tedy pouze p?ejímá a rozvíjí kosmologicky symbolismus, ktery je p?ítomen ji? ve struktu?e primitivních obydlí.“

Zhodnocení

Eliade tedy v celém svém vykladu podněcuje my?lenku, která vychází z jeho p?esvěd?ení, ?e ?ád, kterym se má ?lověk ?ídit, lze nalézt pouze prost?ednictvím posvátna, které se zjevuje a svou existencí je p?irozeně p?ítomno pro ka?dého nábo?enského ?lověka. Nep?ímo tak kritizuje moderní spole?nost, která je podle něj ovlivněna pr?myslovou revolucí a zvlá?tě objevy vědy.

Eliadeho dílo byvá pova?ováno za stavební kameny religionistiky, resp. vědy o nábo?enství.

Inspiraci Eliadeho dílem nalezla i ?eská vytvarnice Radka Bodzewicz, vystavující v pra?ské Galerii Václava ?pály.

?esky vydané tituly

• Konec světa v moderním umění: myty a masová média. Plamen 8 / 1965.
• Sle?na Kristyna, in: Pět rumunskych novel. Odeon 1984.
• U Cikánek. Světová literatura 1 / 1985.
• Had. Odeon 1986.
• Bengálská noc. Odeon 1989. ISBN 80-7023-015-0
• Dějiny nábo?enského my?lení. Sv. I–IV. OIKOYMENH 1995. ISBN 80-238-0470-7 // ISBN 80-86005-19-4 // ISBN 80-86005-53-4 // ISBN 978-80-7298-281-3
• Hádání z kamen?. Argo 2000. ISBN 80-7203-255-0
• Iniciace, rituály, tajné spole?nosti. Portál 2024. ISBN 978-80-262-2214-9
• Jóga: nesmrtelnost a svoboda. Argo 1999. ISBN 80-7203-092-2
• Ková?i a alchymisté. Argo 2000. ISBN 80-7203-320-4
• Mefisto a androgyn. OIKOYMENH 1997. ISBN 80-86005-51-8
• Mytus o vě?ném návratu (archetypy a opakování). OIKOYMENH 1993. ISBN 80-85241-51-X
• Myty, sny a mystéria. OIKOYMENH 1998. ISBN 80-86005-63-1
• Obrazy a symboly: [esej o magicko-nábo?enskych symbolech]. Computer Press 2004. ISBN 80-7226-902-X
• Od Zalmoxida k ?ingischánovi: srovnávací studie o nábo?enstvích a folkloru Dácie a vychodní Evropy. Argo 1997. ISBN 80-7203-132-5
• Slovník nábo?enství. Argo 2001. ISBN 80-7203-393-X
• Pojednání o dějinách nábo?enství. Argo 2004. ISBN 80-7203-589-4
• Posvátné a profánní. ?eská k?es?anská akademie 1994; OIKOYMENH 2006. ISBN 80-85795-11-6 // ISBN 80-7298-175-7
• ?amanismus a nejstar?í techniky extáze. Argo 1997. ISBN 80-7203-153-8
• Paměti. H&H 2007. ISBN 80-7319-049-4
• Svatojánská noc. Academia 2019. ISBN 978-80-200-2946-1
• V hájemství snu. Aurora 1996. ISBN 80-85974-24-X

Literatura

• Manolescu, Florin: Mircea Eliade, in: Enciclopedia exilului Literar romanesc 1945–1989, Bukure??: Compania, 2003.
• Pals, Daniel L.: ?Skute?nost posvátna: Mircea Eliade“, in Osm teorií nábo?enství, Praha: ExOriente, 2015, s. 256–301.
• Treptow, Kurt W. (ed.): Dějiny Rumunska, p?elo?il Miroslav Tejchman, Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000 (orig. A History of Romania, 1997).
• Valentová, Libu?e: P?eklady z rumunské literatury do ?e?tiny (1900–1991), Praha: vydáno vlastním nákladem autorky, 1992.
• Valentová, Libu?e: Mircea Eliade, in: Slovník rumunskych spisovatel?, Praha: Libri, 2001.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky ?i videa k tématu Mircea Eliade na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ?R, jejich? autorem nebo tématem je Mircea Eliade
• Rozporné dědictví Mircei Eliadeho : Nábo?ensky infoservis, 22. 4. 2023

Autoritní data

AbARTP: 9468 Biblio: e9f99821-e43c-4e22-b1dd-8746db9c9e57 NKC: jn19990002037 BIBSYS: 90058718 BNC: 000038535 BNE: XX1721442 BNF: cb119016520 (data) CANTIC: 981058509032306706 CiNii: DA00456444 GND: 118529803 ICCU: CFIV010125 ISNI: 0000 0001 2139 3112 LCCN: n79060746 LNB: 000012114 MBA: d4312fd1-1562-4aef-952e-4a2d6144b09f NDL: 00438791 NLA: 35060925 NLG: 259605 NLI: 987007260880705171 NLK: KAC199608008 NLP: a0000001178769 NSK: 000004063 NTA: 068444117 PLWABN: 9810646540405606 SELIBR: 184952 SNAC: w6h45hrt SNK: 161598 SUDOC: 026849755 TDV?A: eliade-mircea Trove: 815197 VcBA: 495/84160 VIAF: 73853074 WorldCat Entities: E39PBJtcFXvvvCHchdmg6wQg8C

Portály: Lidé | Literatura