“徽匠神韵——安徽徽州传统工艺故宫特展”开幕

百度 ”还表示，日本3月已向美国和英国的相关军工企业发出了第三版“信息征询书”，寻求这款代号为F-3的下一代战斗机设计方案。

P?st je jednání, p?i něm? se jedinec nebo spole?enská skupina do?asně z?ekne stravy a p?íjmu jakékoliv vy?ivy. Jedinou látkou p?ijímanou během p?stu je ?istá voda.^[zdroj?] Pojem ?postní jídlo“ je p?i aplikaci této definice oxymóron, nebo? p?st p?íjem jakéhokoliv jídla vylu?uje.

V p?eneseném smyslu, vymezeném zpravidla nábo?enskymi tradicemi, je p?st omezení stravy na minimum ?i na vyhraněné pokrmy. Historicky m??e byt p?st i forma trestu.

Motivy pro p?st mohou byt nábo?enské, zdravotní, ?i o?is?ovací, p?ípadně snaha o upevnění du?evní pohody.

P?st v k?es?anství

V k?es?anství je takzvany p?st nebo postní doba obdobím p?ípravy na Velikonoce. Nemusí jít tedy jen o odep?ení si jídla, ale také z?eknutí se ?ehokoliv, co je v ?ivotě postradatelné, zbyte?né nebo p?eká?ející. V západní církvi za?íná postní doba Popele?ní st?edou a trvá 40 dní (neděle se nezapo?ítávají). Ve vychodních církvích za?íná ?Velky p?st“ v pondělí 7. tydne p?ed Velikonocemi a kon?í v pátek 9 dní p?ed Velikonocemi (Svatá ?ty?icátnice ?i Velky p?st za?íná ?istym pondělím 6 tydn? p?ed Velkym (?i Svatym) tydnem, ktery vrcholí oslavou vzk?í?ení Je?í?e Krista.)

P?st v katolictví

V západním (katolickém) prost?edí se bě?ně dodr?uje jako postní den pátek, nep?ipadá-li na ten den liturgické slavení na úrovni slavnosti. Bě?ny páte?ní p?st znamená p?st od masa, tedy z?eknutí se potravy z masa teplokrevnych zví?at v dany den. Za poru?ení p?stu od masa se nepova?uje snědení ryby nebo ?ivo?i?ného tuku. Ryba je bě?ny postní pokrm. Páte?ní p?st m??e byt alternován. Podle rozhodnutí katolickych autorit v ?R ho lze zaměnit za jiny úkon zbo?nosti nebo blí?enecké lásky (nap?. náv?těva nemocného, modlitba r??ence, m?e svatá).

Na Popele?ní st?edu a Velky pátek, se praktikuje p?ísny p?st, tedy p?st od masa spojeny s p?stem újmy. Ten znamená, ?e se vě?ící v ten den nasytí pouze jedním hlavním – ov?em bezmasym – jídlem a z ostatních jídel citelně ubere. P?st je omezen věkem. Postit se mají vě?ící po dovr?ení 14. roku věku do dovr?ení 60. roku věku. Vě?ící mimo toto věkové rozmezí postem vázáni nejsou. Vě?ící od 14. roku do plnoletosti a vě?ící od zapo?atého 60. roku věku nejsou vázáni postem újmy. Od povinnosti postit se m??e byt vě?ící dispensován také ze zdravotních ?i jinych záva?nych d?vod?. V takovém p?ípadě je bu? dispensován zcela, nebo je mu knězem ur?en nějaky úkon zbo?nosti, kterym je p?st nahrazen.

Uvedeny postní ?ád je jakési minimum, které si vě?ící m??e zost?it, pokud je to ú?elné. Vě?ící si sám zvolí zp?sob postu v postní a adventní době. Nap?. z?íci se po celou postní dobu masa a nápoj? obsahujících alkohol a na Popele?ní st?edu a Velky pátek jíst jen málo nebo v?bec. P?st ale nemá byt nějakym druhem vykonu a je t?eba zachovat míru s vědomím vlastních hranic.

P?st má mít v?dy i duchovní rozměr. Postem není my?len jen p?st od jídla, ale z?eknutí se toho, co je v ?ivotě vě?ícího zbyte?né, postradatelné ?i p?eká?ející a brzdí duchovní rozvoj, p?esto?e to není h?í?né. Katolické mláde?i je někdy doporu?ováno, aby nahradila p?st od jídla nějakou vhodnou alternativou, nap?íklad p?stem od sociálních sítí a jiné konzumní zábavy.

P?st zesiluje modlitbu, uvolňuje struktury nitra a vynese na denní světlo také my?lenky, které by jinak z?staly skryty. Místo potla?ování je vhodné, a naopak správné se s nimi smí?it, poznávat je, p?ípadně ?e?it jejich ko?en a tak napravovat vztah k Bohu i lidem.

P?st v pravoslaví

Ve vychodním k?es?anství (pravoslaví) je p?st vnímán jako po?ívání ?suché stravy“, a je p?ísněj?í ne? v katolickém prost?edí. Bě?né postní jídlo nesmí obsahovat nejen maso, ale rovně? cokoliv, co je ?ivo?i?ného p?vodu (vejce, mléko a vyrobky z nich), zakázán je rovně? olivovy olej a alkohol (za postní je ov?em pova?ováno pivo). Na rozdíl od katolického prost?edí se za postní jídlo nepova?uje ryba. P?st je mo?no zmírnit ve ?ty?ech stupních:

1. povolení vína a oleje (nejmen?í mo?ná úleva)
2. povolení ryby
3. povolení ve?kerého jídla s vyjimkou masa
4. úplné zpro?tění povinnosti postit se

První t?i dny Velkého postu je doporu?eno nejíst nic – a? do speciální velkopostní bohoslu?by ve st?edu ve?er.
V byzantské tradici jsou ?ty?i postní období:

• Svaté ?ty?icátnice
• ?estitydenní p?st p?ed svátkem Narození Páně
• dvoutydenní v srpnu p?ed svátkem Zesnutí P?esvaté Bohorodice
• p?st mezi Letnicemi a svátkem apo?tol? Petra a Pavla).

Pravidla pro p?st se v?ak v jednotlivych autokefálních církvích li?í.

P?st v islámu

V islámu je na?ízen p?st (arabsky saum) během měsíce ramadánu, v něm? za?al byt proroku Muhammadovi zjevován Korán. P?st je jeden z pěti pilí?? islámu. P?st je dr?en od svítání do západu slunce, po setmění je mo?né jíst v?echny potraviny povolené islámem (halal). Dodr?ování p?stu není povinné nap?. pro děti, těhotné ?eny a staré ?i nemocné osoby. Kromě jídla se p?st v měsíci ramadánu tyká také kou?ení a sexu.

P?st v ?idovství

V judaismu existují ve?ejné postní dny (hebrejsky: ????? ?????, ta'anit cibur), které zahrnují 7 r?znych p?st? (5 malych a 2 velké), vztahující se k r?znym událostem. Postní dny mají v judaismu velky vyznam, jsou neodmyslitelně spojeny s du?evní o?istou, sebezpytováním a studiem a jsou zároveň obdobou oběti, nebo? namísto obětovaného zví?ete a jeho masa a tuku ?lověk ?spaluje“ (obětovává) ?své maso a sv?j tuk“.

P?st v józe

V józe se v zásadě doporu?uje dr?et spirituální p?st jeden den v tydnu (v pondělí nebo ve ?tvrtek) a v den úplňku. Pro den duchovního p?stu je d?le?ité pozitivní a duchovní rozpolo?ení. Teprve díky němu se z p?stu stává duchovní cvi?ení, které napomáhá duchovnímu rozvoji. V postní den se nep?ijímá ?ádná pevná strava, jen kolem páté hodiny odpolední je mo?né sníst lehky laktovegetariánsky pokrm. Samoz?ejmě se m??e kdykoliv podle pot?eby pít voda. Není-li ze zdravotních d?vod? p?ípustné postit se cely den, nap?. u cukrovky, lze vynechat alespoň jedno jídlo.

P?st jako lé?ebny prost?edek

V biologii a medicíně je p?st p?íkladem tzv. hormeze, tedy p?íznivého p?sobení mírné zátě?e na organismus. Tzv. restrikce kalorií, tedy omezení p?íjmu potravy u experimentálních zví?at o zhruba 30 %, konzistentně prodlu?uje ?ivot, chrání proti rakovině, civiliza?ním chorobám i demenci. Absolvování dvou a? ?ty?denního p?stu vyvolá v těle proces regenerace bílych krvinek. Existující krvinky jsou nejprve hladovějícím organismem recyklovány. Po obnovení p?ísunu potravy za?ne tvorba novych bílych krvinek z kmenovych buněk. Postění je také doprovázeno s redukcí hladiny IGF-1 hormonu, ktery je spojován se stárnutím, r?stem nádor? a rizikem vzniku rakoviny. Tyto poznatky jsou aplikovatelné i na ?lověka, av?ak s velkou mírou opatrnosti. V období úplného p?stu má ?lověk zhor?enou schopnost bránit se infekci, zahojit poranění (v?etně operace), sní?enou plodnost, musí zvládnout zdravotní rizika jako acidózu a celkově se necítí p?íli? komfortně. I pro zdravého ?lověka proto léka?i nedoporu?ují dr?et úplny p?st déle ne? t?i dny.

Moderní formy p?stu

Mezi moderní formy p?stu pat?í nap?. Autop?st, tedy omezení individuální automobilové dopravy v ur?ité dny. Svym smyslem je mu blízká akce Do kostela na kole.

Související ?lánky

• Masopust
• Hladovka
• Abstinence
• Ramadán
• Hormeze
• P?eru?ovany p?st

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky ?i videa k tématu p?st na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo P?st v Ottově slovníku nau?ném ve Wikizdrojích
• Téma P?st ve Wikicitátech
• Slovníkové heslo p?st ve Wikislovníku

Autoritní data	NKC: ph116005 PSH: 7896 BNF: cb11978127j (data) GND: 4140275-3 LCCN: sh2003003108 LNB: 000055200 NLI: 987007542231605171

Portály: Nábo?enství