Ráb Gy?r
Radnice
znak vlajka
Poloha
Sou?adnice	47°41′13″ s. ?., 17°38′36″ v. d.
Nadmo?ská vy?ka	108 m n. m.
?asové pásmo	+1
Stát	Ma?arsko Ma?arsko
?upa	Gy?r-Moson-Sopron
Okres	Gy?r
Administrativní dělení	8 městskych ?ástí
Gy?r
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	174,62 km2
Po?et obyvatel	130 191 (2024)
Hustota zalidnění	745,6 obyv./km2
Etnické slo?ení	Ma?a?i
Nábo?enské slo?ení	K?es?anství
Správa
Status	?upní sídlo, město s ?upním právem
Starosta	Csaba András Dézsi (od 2020)
Oficiální web	www.gyor.hu
Telefonní p?edvolba	(+36) 96
PS?	9000–9030
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové polo?ky.

百度 排不出来的人，主要是便秘，的确蹲厕更好；起坐困难的人坐式马桶更好；两者都有困难的人，那就是很麻烦的事情，需要通过专业医生来解决。

Gy?r [????r]IPA (?esky a slovensky Ráb, německy Raab, latinsky Arrabona, té? latinsky Jaurinum) je město v severozápadním Ma?arsku. Je správním městem ?upy Gy?r-Moson-Sopron. ?ije zde p?ibli?ně 130 tisíc obyvatel. Je osmym největ?ím ma?arskym městem a centrem regionu Kisalf?ld. Od roku 1009 je sídlem rábské diecéze (resp. diecéze Gy?r). Město se nachází na soutoku ?ek Mo?oňsky Dunaj, Rába, pak v blízkosti ?ek Rábca a Marcal. Město bylo pod názvem Arrabona (německy Raab – Gyor) vyznamnym st?ediskem Pannonie ji? v době ?ímské. Ji?ně od města vede evropská silnice E60.

Název

Prvními obyvateli dne?ního sídla byli Keltové, od nich? název do latiny p?evzali ?ímané. Z tehdej?ího názvu Arrabona, se vyvinul ?asem i německy název Raab a také dne?ní ?esky název Ráb. Název Arrabo odkazoval na dne?ní ?eku Rábu. Ten se dodnes v ma?ar?tině pro uvedeny vodní tok pou?ívá, nicméně pouze pro něj.

Ma?arsky název Gy?r pochází od rodu (v historickych zdrojích také Geur nebo Jeur), ktery zde ?il a ktery dle legendy p?i?el z německych zemí v první polovině 11. století. Do jihoslovanskych jazyk? pronikl tento název v podobě Jura/?ura (?ура/?ура).

P?írodní poměry

Město se nachází v severozápadní ?ásti Ma?arska, 110 km západně od Budape?ti, 65 km jihovychodně od Bratislavy a 10 km od slovenskych hranic. St?ed města zahrnuje jediny vy??í vrcholek (Káptalandomb) v rovinaté a ba?inaté krajině p?i veletoku Dunaji (ten se nachází od Gy?ru jen 10 km severovychodním směrem). To zde také ji? v dávnověku umo?nilo rozvoj trvalého osídlení.

Podnebí a vodstvo

Město má klasické mírné klima. Pr?měrná ro?ní teplota zde dosahuje 10,3 °C a pr?měrné ro?ní mno?ství srá?ek potom 530 mm.

Město se rozvinulo p?i ústí Mo?oňského Dunaje (ma?arsky Mosoni Duna), ?eky Ráby, Rábce a Marcal do něj. Ob?as byvá proto ozna?ováno v Ma?arsko jako ?město ?ek“, (ma?arsky folyók városának).

Dunaj má vyznamny vliv na město, a? u? z hlediska ?ivotního prost?edí, ?i hospodá?ského rozvoje. Veletok byl regulován v letech 1886 a? 1894. Nejvyznamněj?í ?ekou Gy?ru je Mo?onsky Dunaj, ktery byl regulován spole?ně s Dunajem; koryto Ráby bylo upraveno ji? roku 1893. V roce 1907 byla postavena plavební komora v Rajce u Bratislavy, která měla pomoci regulovat povodně.

Flora a fauna

Květinovy zákon v lokalitě Ferdinandváros.

Oázy zeleně p?edstavují b?ehy ?ek, kde se nacházejí promenády. Rekrea?ní areály vznikly bu? tam, nebo v oblastech byvalych slepych ramen. Tak je tomu v p?ípadě Biskupského lesa, ktery le?í severozápadně od st?edu města, ale i některych dal?ích. Uvedeny les nav?tíví ro?ně 30–40 tisíc lidí a je hlavní zelenou plochou ve městě. Je ozna?ován za "plíce města".

P?ítomnost lu?ních les? znamená také zna?né mno?ství zeleně, která zasahuje p?ímo a? témě? ke st?edu samotného města (Bácsai rét, Bálványos, Püsp?kerd?, Rába- a Rábca mente).

Protipovodňové valy jsou v některych místech upraveny jako cyklostezky. Město má také několik park?, nap?. Batthyányho náměstí (ma?arsky Batthyány tér) je upravené do podoby velkého sadu a obdobně je tomu i v p?ípadě Bisingerova náměstí, které je umístěno blí?e ?elezni?ní stanici. Zalesněny je i ostrov na ?ece Rábě s Náměstím hrdin? (ma?arsky H?s?k tere).

Ve městě existuje ve?ejná plá? v lokalitě s názvem Aránypart I.

Historie

Související informace naleznete také v ?lánku Dějiny Gy?ru.

Gy?r v roce 1845

Doba p?ed p?íchodem Ma?ar?

Okolí dne?ního Rábu bylo osídleno ji? od pravěku. Archeologické nálezy v?etně pevnosti jsou ?etné také pro období ?ímské ?í?e. Prvními písemně dolo?enymi obyvateli tu byli Keltové. V 6. století území osídlili Slované, kte?í zde v 8. století koexistovali s Langobardy a s Franky, p?i?lymi z jihu. Jejich komunity napadli Ava?i. Slovansky ?ivel stále p?evládal, i mezi lety 880 a 894, kdy byl sou?ástí Velkomoravské ?í?e.

Ko?ovní Ma?a?i sem vtrhli na p?elomu 9. a 10. století, osídlili a opravili opu?těnou ?ímskou pevnost, nejprve zde stavěli stany, později i domy. V 13. století Gy?r tě?ce poni?ily vpády Mongol? a útok ?eskych vojsk pod vedením P?emysla Otakara II. v roce 1271.

St?edověk

O dal?ích 300 let později, kdy? na tehdej?í Uherské království zaúto?ili Turci a postupovali úspě?ně zemí na sever, rozhodl se místní vojensky velitel Kristóf Lambert město p?ed Osmany zni?it, aby jim nepadlo do rukou. Od této doby je turecky název pro Ráb Janik Kala – spálená pevnost. Porá?ka Turk? u Gyoru a jeho znovuzískání v roce 1598 bylo bráno jako mimo?ádné vítězství a zaji?tění bezpe?nosti Vídně. Trvalo v?ak je?tě více ne? sto let, ne? se poda?ilo Turky z oblasti dne?ního Ma?arska vypudit. Po osvobození země od turecké nadvlády bylo znovu vybudováno, a to za pomoci severoitalskych architekt? v renesan?ním a barokním stylu; ze starého města se zachovalo pouze rozlo?ení ulic.

Novověk

Díky své vyhodné poloze na k?i?ovatce obchodních cest mezi dvěma centry Rakouska, Vídní a Budape?tí (tehdy Budínem) a zásluhou rozvoje nábo?enství, ?emesel a kultury město prosperovalo. Roku 1627 p?i?li jezuité, kte?í kromě kostela a koleje zalo?ili ?kolu a nastolili rekatolizaci města. V roce 1749 Gy?r získal od královny Marie Terezie statut svobodného královského města. Slibny r?st zpomalily ji? tereziánské války o dědictví slezské a zastavily jej napoleonské války. Rozvoji města p?ispěla i stále intenzivněj?í plavba na Dunaji, na jeho? rameni se samotny Gy?r nachází. Rozhodující byl nakonec ale rozvoj strojírenského pr?myslu. Roku 1896 byl zalo?en strojírensky podnik Rába, zamě?eny p?edev?ím na vyrobu ?elezni?ních voz? a lokomotiv, později i automobil?. Vystavba ?eleznice v?ak p?elo?ila dopravu mezi Vídní a Budape?tí dál od města (na ?itny ostrov, p?es Nové Zámky a ?túrovo), a tak Gy?r nakonec ztratil na vyznamu.

20. století

Následky bombardování v roce 1944.

Po roce 1918 se Gy?r za?al profilovat jako druhé nejpr?myslověj?í město v novém Ma?arsku (po metropoli Budape?ti a p?ed zahájením industrializace dal?ích sídel).

Během druhé světové války, kdy? nacisté obsadili Ma?arsko, za?aly se organizovat deportace ?id?. Témě? v?ichni z nich zahynuli ve vyhlazovacím tábo?e Osvětim, nebo je?tě cestou v uzav?enych nákladních vagónech vlaku, ?lo o cca 5 000 osob. Některym ?id?m bylo umo?něno z?stat, ti v?ak byli zmasakrováni 26. b?ezna 1945, jen několik hodin p?ed osvobozením Rudou armádou.

V měsíci b?eznu 1945, p?ed koncem druhé světové války, byl Gy?r nep?etr?itě t?i dny bombardován spojeneckymi leteckymi silami. Po druhé světové válce byla zahájena obnova města i vystavbou novych, panelovych sídli??. Roku 1978 byla v moderní budově otev?ena místní pobo?ka národního divadla podle návrhu architekta Kálmána Vinczeho. Nicméně historické centrum pozvolna chátralo. Jeho obnova za?ala v 70. letech 20. století a od 90. let 20. století byla zna?ně zintezivněna. V této ?innosti se stále postupně pokra?uje, za rekonstrukci historického jádra město získalo ocenění Europa Nostra. Gy?r později získal i na dálnici (dálnice M1) spojující Vídeň s Budape?tí. Vyhledově by měla ve městě vzniknout náb?e?ní promenáda.

Radnice na staré fotografii

Franti?ek Josef I. vstupuje s rakouskym vojskem do města v roce 1849.

Veduta města

Budova národního divadla v roce 1979, nedlouho po dokon?ení

Obyvatelstvo

Struktura obyvatelstva

Nábo?enská statistika obyvatel města z roku 2011.

K 1. lednu 2011 ?ilo ve městě 129 527 lidí, co? p?edstavovalo 28,9 % celkového po?tu obyvatel ?upy Gy?r-Moson-Sopron. Po?et obyvatel na km2 v daném roce byl pr?měrně 741,8. Po?et obyvatel mlad?ích 19 let ?inil 20 % obyvatel města, po?et obyvatel star?ích let ?edesáti potom dvacet t?i procent. V roce 2017 byla pr?měrná délka ?ivota u mu?? 73,3 let a u ?en 79,9 let. Podle s?ítání lidu se 95% hlásilo k ma?arské národnosti, zbytek cca 5 261, se hlásilo k národnostní men?ině, z toho nap?. k německé (1,48 %), romské (0,83%) a rumunské (0,18%) atd.. P?ed druhou světovou válkou zde bylo zastoupeno také německé a ?idovské (13%) obyvatelstvo; p?ed první světovou válkou zde ?ila slovenská komunita. Na p?elomu století byl patrny trend mírného r?stu obyvatel města a suburbanizace. Město je jedním z mála v Ma?arsku, kde po?et obyvatel od roku 1990 vyznamněji neklesal.

Nábo?ensky ?ivot

Podle údaj? ze s?ítání lidu v roce 2001 se více ne? t?i ?tvrtiny (79 %) obyvatel města hlásily ke konkrétnímu nábo?enskému vyznání. Tento trend postupně klesá (v dal?ích s?ítáních lidu se hlásilo k nábo?enství méně lidí). Z katolickych církví se k ?ímskokatolické p?ihlásilo na za?átku století 86 591 osob, k ?eckokatolické církvi potom 540 osob. Zastoupeny jsou i luteránské církve (7 860 osob) a reformovaná církev (6 658 osob). K pravoslavnym církvím se hlásí p?edstavitelé spí?e národnostních men?in ne? Ma?a?i. K ?idovské nábo?enské obci se tehdy p?ihlásilo 82 osob.

Administrativní ?lenění

Město Gy?r se ?lení na následující místní ?ásti. P?vodně bylo roz?leněno na několik vět?ích obvod? (jejich po?et byl ni??í, ne? je tomu v p?ípadě sou?asnych místních ?ástí), toto rozdělení na ?íslované obvody bylo ale nakonec zru?eno.

Adyváros Bácsa Belváros (Staré město) Gyárváos (Pr?myslová ?tvr?) Gy?rszentiván Gyirmót Ipari Park (Pr?myslová zóna) Jancsifalu Kisbácsa Kismegyer

Likócs Marcalváros Ménf?csanak Nádorváros Pinnyéd Révfalu Sárás Szabadhegy Sziget (ostrov) újváros (Nové město) Városrét

Mezi jednotlivymi městskymi ?ástmi panují velké rozdíly. Révfalu pat?í k nejatraktivněj?ím lokalitám, kde by 36,5 % obyvatel města chtělo bydlet, pokud by mohlo, anebo by je pova?ovalo za druhou a? t?etí volbu. Dal?ími oblíbenymi jsou Kisbácsa a staré město. Nejméně oblíbenou lokalitou je Nové město (ma?arsky újváros) a potom Marcalváros (sídli?tě na jihu města).

Hospodá?ství

Pr?myslová zóna

Inova?ní st?edisko v rámci pr?myslové zóny v ulici Juharfa utca

Obchodní centrum ETO Park

Gy?r pat?í k hospodá?sky velmi dob?e rozvinutym měst?m. Ve statistice HDP na obyvatele se nachází 12 % nad celoma?arskym pr?měrem. Město je jedním z center ma?arské ekonomiky, z regionálního hlediska je centrem Severního Zadunají. Míra nezaměstnanosti je zde dlouhodobě nízká; v roce 2011 ?inila 2,9 %. a roku 2019 1,32 % obyvatel. V tém?e roce zde bylo 83 044 práceschopnych obyvatel.

Zemědělství

Okolí města tvo?í úrodná krajina. Ta je intenzivně zemědělsky vyu?ívána.

Pr?mysl

Tradi?ně byl v Gy?ru zastoupen jak strojírensky pr?mysl, tak také pr?mysl textilní. Největ?ím zaměstnavatelem v oblasti zemědělství je spole?nost Pannon Gabona Rt.^[zdroj?] Po roce 1989 do?lo k rozsáhlé transformaci ekonomiky; roku 1992 byla ustanovena mezinárodní pr?myslová zóna (historicky první), která p?ilákala zahrani?ní investory.

V Gy?ru sídlí pobo?ka Audi AG (Audi Hungaria Motor Kft.) která zde provozuje rozlehlou továrnu, otev?ena byla v roce 1994. Vyrábějí se zde sportovní vozy Audi TT, A3 Cabriolet, A3 Limousine a rovně? mno?ství typ? motor? (1 913 053 motor? v roce 2007). Jako první se zde vyráběly ?ty?válcové ?adové motory pro Audi. Později p?ibyla montá? Audi TT Coupé a TT Roadster. Dále té? ?estiválcové a osmiválcové motory, a poté, co koncern získal automobilku Automobili Lamborghini S.p.A., za?alo Audi vyrábět také vidlicové desetiválcové motory typu V10. Tyto motory pro Audi se plně vyrábějí zde, ale pro Lamborghini V10 pouze válcové bloky. Motory jsou dodávány rovně? to dal?ích typ? voz? skupiny Volkswagen Group, p?i?em? p?es 90 % motor? do voz? Audi je vyráběno zde. Audi je jedním z klí?ovych ekonomickych hrá?? města a vyznamnou měrou se podílí na jeho celkovém hospodá?ství.

Sídlí zde také německy vyrobce ?elezni?ních model?, spole?nost M?rklin.

Místní pr?mysl pou?ívá na vytápění geotermální energii. V pr?myslové oblasti je potom umístěna i tepelná elektrárna.

Slu?by

Zna?ny po?et obyvatel je zaměstnán v obchodu a turistice. Ve městě sídlí celkem 400 spole?ností.

Turistika

Kromě historického jádra města a ?ady zajímavostí a památek jsou nav?těvovány také místní lázně. V roce 1931 zde byly odhaleny termální prameny, lázně se zde nacházejí od roku 2014.

Atraktivní pro náv?těvníky je rovně? i místní zoologická zahrada.

V roce 2010 byl 10. nejnav?těvovaněj?ím městem v Ma?arsku (mezi ?oproní a Egerem) a uskute?nilo se zde celkem 357 916 p?enocování. Nej?astěj?ími zahrani?ními náv?těvníky byli hosté z Německa (93 tisíc), dále Rumunska (14 tisíc) a Rakouska (10 tisíc).

Věda a vyzkum

V pr?myslovych zónách se nachází mimo jiné i inovativní centra.

Doprava

Silni?ní doprava

Kossuth?v most v centru města.

Město se ji? historicky nachází na vyznamném dopravním tahu mezi Budape?tí, Bratislavou a Vídni. Ji?ně od města vede také dálnice M1 (Gy?r obchází po obchvatu vedeném po ji?ní straně města). Na dálnici se rovně? napojuje p?ivadě? ?. 19. Na západ vede je?tě také dálnice M85 do města Csorna. V roce 2021 byla směrem na jih budována rychlostní silnice M83 do města Pápa.

Historické staré město (Belváros) je pro automobilovou dopravu uzav?eno. Nápadnym je Kossuth?v most p?es Mo?oňsky Dunaj. Obloukovy most spojuje historické centrum s místní ?ásti Révfalu, která le?í severním směrem od historického jádra. Kolem samotného města je po etapách budován silni?ní okruh (ten obchází Gy?r témě? ze v?ech stran kromě ji?ní, kde jej nahrazuje zmíněná dálnice M1. Okruh nebyl v roce 2022 dokon?en cely, schází severozápadní úsek.

?elezni?ní doprava

Město je regionálním ?elezni?ním uzlem. Prochází tudy tra? vyznamná pro mezinárodní dopravu, a to ?elezni?ní tra? Budape?? – Hegyeshalom – Rajka. Dal?í regionálně podstatné trati smě?ují na jih do měst Csorna, Pápa nebo Pannonhalma/Veszprém (tj. ?elezni?ní tra? Gy?r–Veszprém). ?elezni?ní spojení z hlavního nádra?í a pr?myslové zóny smě?uje také severovychodním směrem k Dunaji k p?ístavu Gy?r-G?ny?. V samotném centru města se nachází hlavní nádra?í, kromě toho se ve městě nachází je?tě několik men?ích stanic a zastávek (nap?. Gy?r-Gyárváros, Gy?rszentiván, Gy?rszabadhegy, a dal?í).

P?es Gy?r by měla byt vyhledově vybudována vysokorychlostní ?elezni?ní tra? z Budape?ti do Bratislavy a do Vídně. Také by zde měla kon?it ?elezni?ní tra? V0, která spojí Ma?arsko mimo Budape?? a bude ur?ena p?edev?ím pro nákladní dopravu.

Vodní doprava

P?ístav Gy?r-G?ny? má velky vyznam pro nákladní dopravu. Je dlouhy 1700 m, dlouhodobě byl ve ?patném stavu a rekonstruován byl v rámci programu EU s názvem Phare. Město by rádo rozvíjelo logistické areály v jeho blízkosti.

Na rameni Mo?oňského Dunaje se také nacházel p?ístav, a to v pr?myslové zóně vychodně od města, ten v?ak zanikl a rameno (ma?arsky Ipari-csatorna, doslova Pr?myslovy kanál) bylo později p?ehrazeno.

Vodní toky jsou dlouhodobě vyu?ívány rovně? k rekreaci. Ji? na po?átku 20. století existovaly r?zné spolky pro po?ádání vodních sport?, regaty apod. Dnes se po Mo?oňském Dunaji konají vyhlídkové plavby.

Letecká doprava

A? do 50. let 20. století bylo v Gy?ru v provozu také leti?tě. Jeho areál byl později uzav?en a vznikly tam továrny pro dopravní prost?edky. Na po?átku 90. let bylo modernizováno 15 km vzdálené sportovní leti?tě Péri. Rozvoj leti?tě byl zahájen v roce 2000 s vyu?itím finan?ních prost?edk? získanych z programu Phare a poskytnutych spole?ností AUDI Motor Hungária Kft. Do provozu bylo uvedeno roku 2003 a od roku 2005 odsud byla provozována linka do Tivatu v ?erné Ho?e.

Městská doprava

Městskou dopravu zaji??uje okolo stovky autobus?. P?ed první světovou válkou bylo zamy?leno zde vybudovat trolejbusovou nebo tramvajovou sí?, to v?ak nikdy nebylo uskute?něno.

Budova hlavního nádra?í

Dálnice M1 ji?ně od města

Leti?tě v lokalitě Pér

autobusové stanovi?tě

Spole?nost

?kolství

Sídlí zde Univerzita Istvána Széchenyiho. P?vodně Technická vysoká ?kola dopravy a telekomunikací, zalo?ená v Gy?ru v roce 1968, p?ijala název Istvána Széchenyiho v roce 1986 a od roku 2002 je univerzitou. Kromě toho ve městě a jeho spádové oblasti existuje celkem okolo stovky vzdělávacích institucí. 34 ?kol je základních, v?etně jedné ?koly hudební a 24 z nich provozuje samotné město.

Média

Ve městě sídlí regionální tisk, rozhlas a televize. Vychází zde nap?. deník Kisaf?ld, vysílá televize Gy?r+ (vychází zde i tydeník s tímto názvem) a vysílá několik komer?ních rozhlasovych stanic.

Sport

Audi Aréna v roce 2018.

Trénink vesla?ského tymu.

Hlavním sportovním klubem v Gy?ru je Gy?ri ETO Sport Club, ktery má mnoho sportovních odvětví. Oblíbená je zejména házená. V Gy?ru je i ?ensky házenká?sky klub. Gy?rsky sport se proslavil hlavně svym fotbalovym klubem Gy?ri ETO FC.

V roce 2014 byl ve městě otev?en novy plavecky bazén. U soutoku Mo?oňského Dunaje s Rábou (na tzv. Ostrově – Sziget) se nachází ?ada dal?ích sportovních objekt?, nap?. venkovní bazén, tenisová h?i?tě apod. Dále od centra jsou poté umístěny také atletické stadiony.

Dal?í areál pro volny ?as a sporty le?í na severovychodním okraji města, nedaleko Zoologické zahrady a místní ?ásti Kiskút. Zahrnuje mimo jiné i fotbalovy stadion a dále t?i kryté haly. V roce 2017 byly sportovní areály postaveny pro letní evropskou olympiádu mláde?e.

?ivotní prost?edí

Odpadové hospodá?ství

Kanaliza?ní sí? byla ve městě vybudována v závěru 19. století a o sto let později dosáhla ji? celého města. V roce 2000 ?inila celková délka kanalizace ve městě 233 km. Na po?átku 21. století byla sí? modernizována ve snaze o zvy?ení kapacity tak, aby p?i mimo?ádně velkych de?tích nedocházelo k vylévání spla?k? do ulic.

Kultura

Kulturní instituce

Budova divadla.

Městské muzeum (Janose Xanthuse) v budově Apatúr ház.

Muzea

Mezi místní muzea pat?í nap?. Muzeum Jánose Xántuse v starém opatství (ma?arsky Apátúrház). Věnuje se dějinám města v pr?běhu staletí a je nejstar?ím svého druhu na území dne?ního Ma?arska. Městské muzeum umění (ma?arsky Városi M?vészeti Múzeum) p?sobí v ?adě budov (mimo jiné v paláci Esterházy?, kde je spolu s galerií). Mezi dal?í domy v Gy?ru, v nich? má své prostory, je Borsos?v d?m a Kreszt?v d?m. Jako prostor pro konání r?znych expozicí slou?í i synagoga.

Muzeum Ference Zichyho se soust?edí na dějiny k?es?anství v Ma?arsku (resp. Uhersku) a sídlí poblí? hlavního městského chrámu. Muzeum Gy?rgy Klapky se soust?edí na památky z období antiky, p?esněji ?ímské ?í?e. Ve městě se také nachází men?í instituce, ve které je umístěna nap?. i vystava starych kamen nebo dla?dic.

Muzeem je také i nejstar?í lékárna (Patikamúzeum), která le?í na rohu náměstí s ulicí Czuczor Gergely utca, vybavená dobovym nábytkem, krásně malovanym stropem, malym muzeem p?vodního lékárenského vybavení, nap?. váhy, odměrky, apod.

Divadla

V Gy?ru sídlí nap?. místní pobo?ka ma?arského národního divadla (a to v budově z roku 1978). Je ?estou nejnav?těvovaněj?í scénou v zemi. Dále zde sídlí loutkové divadlo Vaskakas apod. Dal?ím divadlem v centru města je také divadlo Padlásszínház.

Koncertní sál Richterterem vznikl p?estavbou p?vodního kina.

Ve městě p?sobí i filharmonicky orchestr s názvem ma?arsky Gy?ri Filharmonikus Zenekar) a baletní soubor.

Galerie

?ada galerií se nachází v centru města. Pro ú?el vystavy uměleckych děl slou?í ji? zmíněny palác Esterházy?, dále Malá galerie (ma?arsky Kisgaléria) nebo Galerie Triangulum.

Dal?í instituce

Gy?rská diecézní knihovna a archiv je církevní katolická instituce zalo?ená v roce 1992. Sídlí v budově Velkého seminá?e postaveného v roce 1688 Gy?rgym Széchényim, biskupem z Gy?ru a pozděj?ím arcibiskupem z Ost?ihomi. Dále ve městě p?sobí Genera?ní kulturní centrum, Umělecké, festivalové a kulturní centrum. Místní knihovna nese název Károly Kisfaludyho.

Kulturní akce

Místní pravidelné kulturní akce zahrnují jarní veletrh, v rámci něho? se konají nap?. tane?ní p?edstavení s nedalekym Slovenskem. V Gy?ru se také po?ádá kni?ní veletrh a barokní bál.

Kulturní památky a pamětihodnosti města

Széchenyi tér (Széchenyiho náměstí) s mariánskym sloupem

Széchenyiho náměstí s kostelem sv. Ignáce

Karmelitánsky kostel

Biskupsky hrad

• Radnice, t?íosá stavba z konce 19. století s vě?í vysokou 59 metr?
• Vrch Káptalan – stary st?ed města, le?í na soutoku ?ek Mo?oňského Dunaje a ?eky Ráby, kde stojí ?Biskupsky palác“, zdaleka viditelny. Dá se poznat dle Tupé vě?e – dnes biskupská rezidence. Ve?ejnosti je nep?ístupny. V blízkosti je jak bazilika, tak i teologická fakulta. V roce 1984 zde byly odhaleny poz?statky kostela sv. Lazara, nejstar?ího ve městě. Biskupsky hrad (Püsp?kvár) je obklopeny zbytky kamenné st?edověké a cihelné tereziánské fortifikace p?edev?ím ze strany od ?eky. Od roku 2020 je pova?ován za národní kulturní památku.

• Bazilika Nanebevzetí Panny Marie – katedrála, na gotickych základech, z nich? se dochoval chór a ji?ní kaple; byla dostavěna tereziánská bazilika s klasicistním pr??elím z doby kolem roku 1800. Nejvzácněj?í je gotická kaple sv. Ladislava, zbudovaná u p?íle?itosti sanktifikace arpádovského krále Ladislava (panoval v letech 1077–1095). V ní je ulo?eno vrcholné dílo uherského st?edověkého zlatnického umění a to pozlacená st?íbrná helma sv. Ladislava. Sou?asně je v kapli ulo?en od roku 1945 k poslednímu odpo?inku, biskup Vilmos Apor (blahoslaveny v roce 1997), jen? byl post?elen vojáky Rudé armády, kdy? bránil ?eny a dívky, a na následky zranění za několik dn? zem?el.
• Barokní centrum města – urbanisticky celek mě??anskych dom? ze 17. a? 19. století se starou uli?ní sítí
• Kostel sv. Ignáce a jezuitsky klá?ter na Széchenyiho náměstí. Jezuité se ve městě usadili v roce 1627. V letech 1634–1641 si podle vzoru ?ímského kostela jezuit? Il Gesú postavili jednolodní baziliku s úzkymi pr?chozími kaplemi, s bohatymi ?tukaturami, severoitalsky stavitel Bartolomeo della Torre ji dokon?il v raně barokním stylu roku 1667 (chronogram v nadpra?í portálu), ve stavbě klá?tera pokra?oval pra?sky stavitel Francesco della Torre. Chrámové vě?e pocházejí z poloviny 18. století. Po zru?ení jezuitského ?ádu v rámci josefinskych reforem klá?ter u?ívali benediktini. Na hlavním oltá?i je obraz Apoteóza sv. Ignáce, kterou stejně jako nástropní malby zhotovil rakousky malí? Paul Troger. Rokoková kazatelna se zlacenymi ?ezbami pochází z roku 1749. Na postranním oltá?i v druhé kapli vlevo je cenny raně barokní obraz svatych patron? Uher: zleva biskup svaty Béla / Vojtěch s berlou, ?ípy a veslem, svaty Imr?, první uhersky král sv. ?těpán a sv. Ladislav.
• Jezuitská kolej a gymnasium pat?ily k vyznamnym st?edisk?m ?ádové vzdělanosti. ?kolou pro?li nap?íklad Josef Dobrovsky nebo ?udovít ?túr.
• Mariánsky sloup na Széchenyiho náměstí; sochu Panny Marie Immaculaty, patronky vítězství Rakouské monarchie nad Turky dal vzty?it roku 1678 císa? Leopold I., na podno?i sloupu madonu doprovázejí moroví patroni a svatí patroni Uher. Darovací nápis s chronogramem je vytesán na desce vsazené do zábradlí statue.
• Karmelitánsky kostel (ma?arsky Kármelhegyi Boldogasszony templom) – pozdně barokní stavba, na náměstí Bécsikapu, kterému vévodí i socha Kisfaludy Károlyho, co? byl vyznamny ma?arsky spisovatel, básník, dramatik i malí?. Stal se vedoucí osobností literárního ?ivota, psal epigramy, novely, balady, básně a také i maloval. Na jeho po?est je zalo?ena spole?nost která nese jeho jméno, stejně tak je po něm pojmenováno i divadlo v Gy?ru.
• Velká synagoga je novorománská stavba s osmiúhelníkovym p?dorysem ze 2. poloviny 19. století. Jako jedna z mála p?e?ila druhou světovou válku a byla obnovena v 80. letech 20. století a roku 1984.
• Stary evangelicky kostel na Pet?fiho náměstí je rokokově-klasicistní modlitebna bez vě?e, vystavěná v letech 1783–1785 s unikátní k?titelnicí z ?erveného pískovce.
• Královská ulice (Király utca), na které se nachází tzv. Napoleon?v d?m, ve kterém Napoleon strávil jednu noc po vítězství nad uherskou ?lechtou v roce 1809. Na protěj?ím domě, Domě Páně, je umístěná pamětní deska. Deska p?ipomíná existenci Ráby jako osady ?i města v roce 1271. Tato budova je z hlediska dějin církve a umění vyznamnou církevní stavbou (pape?em byl v letech 1271–1276 ?eho? X.). Deska dále p?ipomíná i útok ?eskych vojsk vedenych P?emyslem Otakarem II. tého? roku a nájezdy Mongol? ve 13. století.
• Mezi historické objekty pat?í také Lloyd?v palác, ktery tvo?í dominantu Széchenyiho náměstí v centru města.
• Ott?v d?m na náměstí Vídeňské brány(ma?arsky Bécsi kapu tér), jedna z nejstar?ích budov ve městě. Vznikl v barokním stylu.
• Altabak?v d?m s dvěma arky?i v náro?ích.

Osobnosti

Související informace naleznete také v ?lánku Seznam rábskych biskup?.

• János Bán (* 1955), herec – Otík z filmu Vesni?ko má st?edisková
• János Hrabovszky (1777–1852), honvéd
• ?tefan Anián Jedlík (1800–1895), fyzik
• ágoston Sch?pf-Merei (1804–1858), léka?
• Vince Adler (1826–1871), hudební skladatel
• Vilmos Gy?ry (1838–1885), básník
• Sándor Liezen-Mayer (1839–1898), malí?
• Gyula K?nig (1849–1913), matematik
• Sándor Cserháti (1852–1909), profesor
• Gabriel Fránek (1859–1930), ?esky skladatel a dirigent, ?editel k?ru v katedrále sv. ?těpána
• bl. Vilmos Apor (1892–1945), biskup rábsky a mu?edník
• László Halmos (1909–1997), hudební skladatel
• árpád Horváth (1907–1990), spisovatel
• Andor Csizmadia (1910–1985), doktor
• Gábor F?ldes (1923–1958), malí?
• Desiderius Orbán (1884–1986), malí?
• Stanley Jaki (1924–2009), duchovní a vědec
• Erzsébet Galgóczi(ová) (1930–1989), spisovatelka, dramatur?ka
• László Sáry (* 1940), hudební skladatel
• János Sajnovics (1733–1785), lingvista
• Emil Zuckerkandl, rakousky anatom, bratr Otty Zuckerkandla
• Otto Zuckerkandl, rakousky urolog, chirurg, bratr Emila Zuckerkandla
• Margit Kovács(ová) (1902–1977), kerami?ka a socha?ka
• János Cseszneky (asi 1535–1593) uhersky magnát, vojev?dce z boj? proti Turk?m

S městem jsou spjaté také dal?í osobnosti, které zde p?sobily, nap?. teolog Izidor Guzmics (1786–1839), ?esky filolog a historik Josef Dobrovsky (1753–1829), slovensky národní buditel ?udovít ?túr (1815–1856), rakousky hudební skladatel Johann Georg Albrechtsberger (1736–1809), biskup ?eského p?vodu Adolf Groll (1733–1743) ad.

Partnerská města

• Bra?ov, Rumunsko (1993)
• Colmar, Francie (1993)
• Dunajská Streda, Slovensko (2020)
• Erfurt, Německo (1971)
• Ingolstadt, Německo (2008)
• Kuopio, Finsko (1978)
• Ni?nij Novgorod, Rusko (2013)
• Nof ha-Galil, Izrael (1993)
• Poznaň, Polsko (2008)
• Sindelfingen, Německo (1989)
• Wu-chan, ?ína (1994)

Odkazy

Literatura

• Gy?r Megyei Jogú Város Településfejlesztési Koncepciója (ma?arsky)

Související ?lánky

• Diecéze rábská

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky ?i videa k tématu Gy?r na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Ráb v Ottově slovníku nau?ném ve Wikizdrojích
• (ma?arsky) Oficiální stránky
• (?esky) Gy?r – termální lázně Archivováno 12. 10. 2014 na Wayback Machine.
• (slovensky) Gy?r – turisticky portál
• (ma?arsky) Zoologická zahrada Gy?r

Autoritní data	NKC: ge134196 BNF: cb12066026t (data) GND: 4103504-5 MBAREA: 3330bec1-aaa5-4856-ac3e-2e5af3913912 NLI: 987007555071905171 TDV?A: yanikkale VIAF: 122614984 WorldCat Entities: E39PBJk8VYqMFtVXbDPXQCMtrq

Portály: Ma?arsko