台军官训练不遵守则致下属失能 家属泣诉讨公道
| Károly Kisfaludy | |
|---|---|
 | |
| Narození | 5. února 1788 Tét, Rakouské císa?ství (Uhersko) |
| úmrtí | 21. listopadu 1830 (ve věku 42 let) Pe??, Rakouské císa?ství (Uhersko) |
| P?í?ina úmrtí | tuberkulóza |
| Místo poh?bení | Kerepesi temet?, dnes Budape?? |
| Pseudonym | Zorday |
| Povolání | dramatik a prozaik, malí? |
| Národnost | ma?arská |
| Alma mater | Akademie vytvarnych umění ve Vídni |
| Literární hnutí | romantismus |
| P?íbuzní | Sándor Kisfaludy, bratr |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl: SK?R | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové polo?ky. | |
Károly Kisfaludy (5. února 1788, Tét – 21. listopadu 1830, Pe??, nyní Budape??) byl ma?arsky dramatik a prozaik, v?d?í p?edstavitel první ma?arské romantické generace a zakladatel ma?arského národního dramatu. Jeho star?ím bratrem byl básník Sándor Kisfaludy.[1][2]
?ivot
[editovat | editovat zdroj]Pocházel ze ?lechtické rodiny. Narodil se jako nejmlad?í z osmi dětí, jeho matka p?i porodu zem?ela. Roku 1804 nastoupil na vojenskou akademii v Rábu a během napoleonskych válek slou?il v Itálii, Srbsku a Bavorsku. Dom? se roku 1811 vrátil jako poru?ík. Pro?il ne??astnou lásku, a proto?e měl ji? od mládí neshody s otcem, bydlel u své vdané sestry. Vystudoval malí?ství na Akademii vytvarnych umění ve Vídni, pak ?il v Itálii a ve Sremsku a teprve roku 1817 se trvale usídlil v Pe?ti. Dlouho se rozhodoval, zda bude malí?em, nebo básníkem a dramatikem.[2]
První literární díla za?al psát ji? během slu?by v armádě, úspěch mu v?ak p?inesla a? divadelní hra Ilka z roku 1819. Následovala dal?í dramata, z nich? mnohá byla p?elo?ena do něm?iny a hrána ve Vídni. Sv?j styl zdokonaloval pod vlivem Ference Kazinczyho a vypracoval si vlastní literární postupy inklinující k romantismu. Ve spolupráci se svym star?ím bratrem, básníkem Sándorem Kisfaludym, zalo?il roku 1822 almanach Aurora, kolem kterého se soust?edili nastupující ma?ar?tí romanti?tí auto?i jako József Bajza, Ferenc Toldy, Mihály V?r?smarty nebo Gergely Czuczor. Almanach, do kterého p?ispíval svymi prozaickymi texty, redigoval a? do své smrti. Zem?el na tuberkulózu roku 1830. Na jeho po?est byla roku 1836 zalo?ena v Pe?ti Kisfaludyho spole?nost (Kisfaludy Társaság), která pat?ila k nejvyznamněj?ím literárním institucím v Uhrách.[2]
Ve svém díle, prodchnutém vlasteneckym a demokratickym smy?lením, podal pravdivy obraz soudobé uherské spole?nosti, kritizoval omezenost a p?ízemnost venkovské ?lechty i inteligence a poda?ilo se mu p?iblí?it ma?arskou literaturu lidu. Jako autor divadelních her psal p?edev?ím vlastenecká dramata. Z veseloher vynikají hry na soudobé náměty. Psal také povídky, epigramy a humoristické i satirické p?íběhy a zaslou?il se o rozvoj novych literárních ?ánr?, jako je nap?íklad balada. Kromě toho, ?e je pova?ován za zakladatele ma?arského národního dramatu, je rovně? zakladatelem ma?arské humoristické ?koly.[3][4]
Vyběrová bibliografie
[editovat | editovat zdroj]
- Hadi ének Olaszországban (1805, Vojenská píseň v Itálii), báseň.
- Szécsi Mária (1817, Mária Szécsi), drama.
- A kér?k (1817, Nápadníci), komedie ze sou?asnosti, hráno 1819.
- Stibor vajda (1818, Vojvoda Stibor), tragédie, ?esky v prozaickém p?episu jako Provinění a trest.
- A tatárok Magyarországon (1819, Tata?i v Uhrách), historická divadelní hra.
- Ilka (1819), historická divadelní hra.
- A pártüt?k (1819, Vzbou?enci), komedie.
- Irena (1820, Irena), tragédie.
- Tollagi Jónás viszontagságai (1823, 1827, 1831, útrapy Joná?e Tollagiho), t?ídíly cyklus cyklus novel s prvky realismu.
- Sulyosdi Simon (1823, Simon Sulyosdi), povídka.
- Mohács (1824, Mohá?), vlastenecká elegie.
- Sulyosdi Simon (1824, Simon Sulyosdi), satirická povídka.
- Mit csinál a gólya? (1824, Co dělá ?áp?), satirická povídka.
- Sok baj semmiért (1825, Mnoho problém? pro nic), satirická povídka.
- Tihamér (1825), historická novela.
- A fehér k?p?nyeg (1826, Bíly plá??), satirická povídka,
- Szeget szeggel (1827, Klín klínem), jednoaktovka.
- Csalódások (1828, Omyly), komedie.
- H?ség próbája (1828, Zkou?ka věrnosti), jednoaktovka.
- Kénytelen jószív?ség (1828, Nucená dobrosrde?nost), jednoaktovka.
- áltudósok (1829, Fale?ní vědci), jednoaktovka.
- Karácsonyéj (1829. Víno?ní noc), balada, ?esky jako ?tědry ve?er.
- A f?svény vagy Nem mehet ki a szobából (1829, Lakomec aneb Nemohl z pokoje ven), jednoaktovka.
Galerie Kisfaludyho obraz?
[editovat | editovat zdroj]-
P?ístav v měsí?ním svitu -
Ossian?v smutek -
Milenci -
Ztroskotání -
No?ní bou?e -
Svaty Ladislav v bitvě u Cserhalomu
Filmové adaptace
[editovat | editovat zdroj]- Csalódások (1973, Omyly), ma?arsky televizní film, re?ie éva Zsurzs.
- A kér?k (1986, Nápadníci), ma?arsky televizní film, re?ie Gy?rgy Bohák.
- A pártüt?k (1994, Vzbou?enci), ma?arsky film, re?ie Mária Sós.
?eské p?eklady
[editovat | editovat zdroj]- Bíly plá??, Lumír 1852, ro?ník 2, p?ekladatel neuveden.[1]
- Provinění a trest, prozaicky p?evod tragédie Vojvoda Stibor, Lumír 1856, ro?ník 6, ?íslo 33–35, p?elo?il Eduard Jan Volyňsky.[5]
- ?tědry ve?er, ?asopis Musea království ?eského 1858, ro?ník 32, ?íslo 1, p?elo?il A. Müller.[6]
- Sulyosdi Simon, Praha: Josef R. Vilímek 1914, p?ekladatel neuveden.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b RáKOS, Petr, a kol. Slovník spisovatel? - Ma?arsko. 1. vyd. Praha: Odeon, 1971. 386 s. cnb000160225. S. 179–180.
- ↑ a b c Encyclopedia - Theodora.com. theodora.com [online]. [cit. 2025-08-05]. Dostupné v archivu po?ízeném z originálu dne 2025-08-05.
- ↑ HEGEDüS, Géza. A magyar irodalom arcképcsarnoka on Magyar Elektronikus K?nyvtár, S. 127-128
- ↑ Kisfaludy, Károly - Encyclopaedia Beliana
- ↑ Lumír 1856 - Moravská zemská knihovna
- ↑ ?asopis Musea království ?eského 1858 - Národní muzeum
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ?R, jejich? autorem nebo tématem je Károly Kisfaludy
- Obrázky, zvuky ?i videa k tématu Károly Kisfaludy na Wikimedia Commons
Dílo Szerz?:Kisfaludy Károly ve Wikizdrojích (ma?arsky)- (ma?arsky) Kisfaludy Károly t?rténete – Cultura.hu
- (ma?arsky) Kisfaludy Károly – Magyar irodalomt?rténet
- (anglicky) Kisfaludy – Catholic Encylopedia
