心肌劳损的症状是什么

Granada
Pohled na Alhambru je jedním z nejslavněj?ích panoramat v?bec
znak vlajka
Poloha
Sou?adnice	37°10′30″ s. ?., 3°36′ z. d.
Nadmo?ská vy?ka	693 m n. m.
?asové pásmo	+1
Stát	?panělsko ?panělsko
Autonomní spole?enství	Andalusie
Provincie	Granada
Comarca	Vega de Granada
Administrativní dělení	8 okruh?
Granada
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	88,02 km2
Po?et obyvatel	232 717 (2024)
Hustota zalidnění	2 643,9 obyv./km2
Etnické slo?ení	?panělé (93 %), Maro?ané, Jihoameri?ané, Rumuni a dal?í
Nábo?enské slo?ení	p?eva?uje ?ímskokatolické k?es?anství
Správa
Starosta	María Francisca Carazo Villalonga
Oficiální web	www.granada.org
Telefonní p?edvolba	958
PS?	18001–18015, 18182 a 18190
Ozna?ení vozidel	GR
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové polo?ky.

百度 正在英国公立小学当助教的方眉说，老师们带着孩子们在游戏中学习。

Granada je ?panělské město, st?edisko stejnojmenné provincie v autonomním spole?enství Andalusie ve ?panělsku a historické hlavní město st?edověkého Granadského království. V národním s?ítání lidu z roku 2005 byla populace Granady 236 982 a po?et obyvatel celé městské oblasti byl odhadován na 472 638, co? je 13. největ?í městská oblast ?panělska. Asi 3,3 % populace nemělo ?panělské ob?anství, největ?í po?et těchto lidí (31 %, tj. 1 % celkové populace) pocházelo z Ji?ní Ameriky. V sou?asnosti zde ?ije p?ibli?ně 233 tisíc obyvatel.

Město se rozkládá v nadmo?ské vy?ce 738 m na úpatí Sierry Nevady na soutoku ?ek Genil, Darro, Beiro a Monachil na hranici úrodné plo?iny Vega de Granada. P?esto je jen hodinu jízdy autem od pob?e?í St?edozemního mo?e, Costa Tropical. Nejbli??í leti?tě je leti?tě Federica Garcíi Lorcy Granada-Jaén. Nedaleko se nachází ly?a?ské st?edisko Sierra Nevada, kde se konalo mistrovství světa v alpském ly?ování 1996.

Alhambra, starověká citadela a palác Nasrovc?, se nachází právě zde. Jedná se o nejznáměj?í budovu islámského historického dědictví s mnoha kulturními zajímavostmi a architektonickymi prvky, díky nim? je Granada oblíbenou destinací mezi turistickymi městy ?panělska. Vliv Almohad? na architekturu je zachován také ve ?tvrti Granada zvané Albaicín s vynikajícími p?íklady maurské a morisské vystavby. Granada je ve ?panělsku také známá pro univerzitu v Granadě, která má odhadem 82 000 student? rozlo?enych do pěti r?znych areál? ve městě. Granátové jablko (?panělsky granada) je ve znaku Granady.

Historie

P?ed-muslimská historie

Podrobněj?í informace naleznete v ?lánku Hispánie.

Oblast obklopující dne?ní Granadu byla osídlena nejméně od roku 5500 p?ed na?ím letopo?tem a za?ila ?ímské a vizigótské vlivy. Nejstar?í ruiny nalezené ve městě pat?í k iberskému oppidu Ilturir v oblasti známé jako Bastetania. Toto oppidum nakonec změnilo sv?j název na Iliberri a po ?ímském dobytí Iberie na Municipium Florentinum Iliberitanum.

Zalo?ení a raná historie

Podrobněj?í informace naleznete v ?lánku Al-Andalus.

Umajjovské dobytí Hispanie, po?ínaje rokem 711 n. l., p?ineslo velkou ?ást Pyrenejského poloostrova pod maurskou kontrolu a zalo?ilo al-Andalus. Historické jméno Granady v arabském jazyce bylo ?????? (?arnā?ah). Slovo Gárnata (nebo Karnatah) mo?ná znamená ?kopec cizinc?“. Vzhledem k tomu, ?e se město nacházelo na nízké pláni a bylo proto obtí?né jej chránit p?ed útoky, rozhodl se panovník p?emístit své bydli?tě do vy?e polo?ené oblasti Gárnata. Podle arabskych zdroj? byla Ilbira (Elvira) zbourána během Fitna al-Andalus, poté nebyla obnovena na svém p?edchozím místě a místo toho ji jako hlavní město nahradila Garnata, která byla d?íve ?idovskym ghettem. Za krátkou dobu bylo toto město p?eměněno na jedno z nejd?le?itěj?ích měst Al-Andalusie.

Na po?átku 11. století, po zhroucení Umajjovského chalífátu, zalo?il berbersky Zawi ben Ziri pro sebe nezávislé království, Taifu v Granadě. Jeho p?e?ívající monografie - jediné pro ?panělsky ?st?edověk“ - poskytují pro toto krátké období zna?né podrobnosti. Zirid Taifa z Granady byl ?idovsky stát ve v?em kromě jména; muslimsky král je pova?ován za p?evá?ně symbolickou loutku. Bylo to centrum ?idovské sefardské kultury a vzdělanosti.

Raní arab?tí spisovatelé Granadu opakovaně nazyvali ?Garnata al-Yahud“ (?idovská Granada) .... Granada byla v jedenáctém století centrem sefardské civilizace na svém vrcholu a od roku 1027 do roku 1066 byla Granada mocnym ?idovskym státem. ?idé neměli postavení cizince (dhimmi) typické pro islámskou vládu. Samuel ibn Nagrilla, uznávany sefardskymi ?idy v?ude jako kvazipoliticky ha-Nagid (dále jen ?princ“), byl králem kromě jména. Jako vezír vytvo?il politiku a - mnohem neobvykleji - vedl armádu .... ?íká se, ?e Samuelovo posílení a opevnění Granady později umo?nilo p?e?ít Granadě jako poslední islámsky stát na Pyrenejském poloostrově.

V?echny největ?í postavy hispánsko-?idovské kultury jedenáctého století jsou spojeny s Granadou. Moses Ibn Ezra pocházel z Granady; na jeho pozvání tam Judah ha-Levi strávil několik let jako host. Patrony a hostiteli Ibn Gabirol byli ?idov?tí vezí?i v Granadě, Samuel ha-Nagid a jeho syn Joseph.

Kdy? Joseph po otcově smrti p?evzal vládu, ukázalo se, ?e postrádá otcovu diplomacii, co? zp?sobilo masakr v Granadě z roku 1066, ktery ukon?il zlaty věk ?idovské kultury ve ?panělsku.

Na konci 11. století se město roz?í?ilo p?es ?eku Darro, aby se dostalo na kopec budoucí Alhambry, a zahrnovalo sousedství Albaicín (nyní místo světového dědictví). Almoravidové vládli Granadě od roku 1090 a dynastie Almohad? od roku 1166.

Nasrovská dynastie - emirát Granady

Podrobněj?í informace naleznete v ?láncích Nasrovci a Granadsky emirát.

V roce 1228, s odchodem almohadského prince Idrise al-Ma'muna, ktery opustil Iberii, aby se ujal vedení almohadské vlády, zalo?il ambiciózní Ibn al-Ahmar poslední a nejdéle vládnoucí muslimskou dynastii na Pyrenejském poloostrově – Nasrovce.

S reconquistou v plném proudu po dobytí Córdoby v roce 1236 se Nasrovci spojili s Ferdinandem III. Kastilskym a oficiálně se v roce 1238 stali Granadskym emirátem. Vět?ina historik? souhlasí s tím, ?e Granada se od toho roku stala p?ístavovym státem Kastilského království, a?koli to bylo ?asto p?eru?eno válkami mezi těmito dvěma státy. P?ístavy království, které byly integrovány do evropské obchodní sítě, podporovaly intenzivní obchodní vztahy s Janovany, ale také s Katalánci, v men?í mí?e s Benát?any, Floren?any a Portugalci. Poskytovaly spojení s muslimskymi a arabskymi obchodními centry, zejména pro zlato ze subsaharské Afriky a Maghrebu, a vyvá?ely hedvábí a su?ené ovoce vyrobené v této oblasti. Nasrovci také dodávali vojáky z emirátu a ?oldáky ze severní Afriky pro slu?bu do Kastilie.

Ibn Battuta, slavny cestovatel a autenticky historik, nav?tívil Granadské království v roce 1350. Popsal jej jako silné a soběsta?né království samo o sobě, i kdy? se ?asto st?etává s kastilskym královstvím. Ve svém deníku nazval Granadu ?metropolí Andalusie a nevěstou jejích měst“.

Během vlády Moor? byla Granada městem s p?ívr?enci mnoha nábo?enství, kte?í ?ili v oddělenych ?ástech. Během tohoto období bylo v Medině (městě) v Granadě 137 muslimskych me?it.

Moderní historie

Dne 2. ledna 1492 poslední muslimsky vládce v Iberii Emir Muhammad XII., ?paněl?m známy jako ?Boabdil“, se vzdal úplné kontroly nad emirátem Granady katolickym monarch?m (Ferdinandovi II. Aragonskému a Isabelle I. Kastilské) poté, co poslední epizoda války v Granadě skon?ila.

Kapitulace království Granada roku 1492 katolickym monarch?m je jednou z nejvyznamněj?ích událostí v historii Granady. P?ineslo to zánik posledního muslimem ovládaného ob?anského ?ádu na Pyrenejském poloostrově. Podmínky kapitulace, vyjád?ené ve smlouvě s dekretem z Alhambry, vyslovně umo?ňovaly muslimskym obyvatel?m, známym jako mudéjares, nadále neru?eně praktikovat svou víru a zvyky. Do roku 1499 v?ak kardinál Francisco Jiménez de Cisneros frustroval pomalym tempem úsilí prvního granadského arcibiskupa Hernanda de Talavera konvertovat nek?es?any a zavést program nucenych k?t? a vytvo?it t?ídu converso (konvertit?) pro muslimy a ?idy. Nová strategie Cisnera, která byla p?ímym poru?ením podmínek smlouvy, vyvolala povstání Alpujarras (1499–1501) soust?eděné ve venkovské oblasti Alpujarras na jihovychod od města.

Vzpoura trvala a? do roku 1500, 9 let po dobytí, město formálně nezalo?ilo vlastní městskou radu, místo toho slou?ilo ?staré k?es?any“ a p?eběhlíky moriskovské elity, rozhodnutí, které od roku 1508 vyústilo v silny frakcionismus. V novém období do?lo také k vytvo?ení ?ady dal?ích novych institucí, jako je katedrála Cabildo, generální kapitánství, královská kaple a královské kanclé?ství. Po zbytek 16. století vládla v Granadanské vládnoucí oligarchii zhruba 40% (?id?) conversos a p?ibli?ně 31% hidalgos.

V reakci na povstání roku 1501 Kastilská koruna zru?ila dekret z Alhambry a na?ídila, aby granad?tí muslimové konvertovali nebo emigrovali. Podle dekretu z Alhambry z roku 1492, ?panělské ?idovské obyvatelstvo na rozdíl od muslim? ji? bylo nuceno konvertovat (tzv. conversos) pod hrozbou vyho?tění nebo dokonce popravy. Mnoho elitních muslimskych vrstev následně emigrovalo do severní Afriky. Vět?ina granadskych mudéjar? konvertovala (staly se takzvanymi Morisky nebo Maury), aby tam mohli z?stat. Obě populace konvertit? byly podrobeny pronásledování, popravě nebo vyhnanství a ka?dá měla buňky, které tajně praktikovaly své p?vodní nábo?enství (tzv. Marranos v p?ípadě Conversos obviněnych z krypto-judaismu).

V pr?běhu 16. století získávala Granada stále katoli?těj?í a kastil?těj?í charakter, proto?e p?istěhovalci p?icházeli do města z jinych ?ástí Pyrenejského poloostrova. Městské me?ity byly p?estavěny na k?es?anské kostely nebo zcela zni?eny. Po dekretu z Alhambry z roku 1492, ktery vedl k vyho?tění vět?iny ?idovského obyvatelstva Granady, byla ?idovská ?tvr? (ghetto) zni?ena, aby uvolnila cestu novym katolickym a kastilskym institucím a pou?ití.

V pr?běhu 17. století, navzdory vyznamu imigrace, populace města stagnovala na p?ibli?ně 55 000, na rozdíl od trendu zvy?ování populace ve venkovskych oblastech Granadského království, kde do?lo k vylidňování zp?sobené vylou?ením Morisk?. Demografická stagnace 17. století ve městě a celkovy stabilní p?ír?stek populace v ?ir?ím království kontrastovaly s demografickou katastrofou, která v celém století po zbytek Kastilské koruny nastala po celé století.

Symboly a etymologie

Symbolem Granady je granátové jablko, které se od doby Katolickych král? objevuje spole?ně s nimi na znaku i vlajce města. Etymologie spojující název města s tímto ovocem (granado, z latinského granatum) v?ak není jediná; název m??e pocházet také z arabského Gar-anat (vrch poutník?). Od roku 1843 p?ibyla na znaku vě? Alcazaba.

Geografie

Panoramaticky snímek na město Granada

Umístění

Město Granada le?í na ?ece Vega de Granada, jedné z prohlubní nebo plání v poho?í Betická Kordillera, pokra?ujících na západ poho?ím Archidona a Antequera a na vychod poho?imi Guadix, Baza a Huéscar.

úrodná p?da Vegy, vhodná pro zemědělství, je zavla?ována vodními toky pocházejícími ze Sierry Nevady, stejně jako men?ími sekundárními oblastmi, které jsou odváděny do povodí ?eky Genil, která protíná centrum města po směru vychod-západ. ?eka Monachil, také prochází městem a vtéká do ?eky Genil na západě od centra města.

Klima

Granada má horké letní st?edomo?ské podnebí blízké chladnému polosuchému podnebí. Léta jsou horká a suchá s denními teplotami v pr?měru 34 °C v nejteplej?ím měsíci (?ervenec); teploty dosahující p?es 40 °C v?ak nejsou v letních měsících neobvyklé. Zimy jsou chladné a vlhké, p?i?em? vět?ina srá?ek se koncentruje od listopadu do ledna. Nejchladněj?ím měsícem je leden s denními teplotami, které se pohybují na 13 °C a v noci klesají na p?ibli?ně 1 °C. Mráz je docela bě?ny, proto?e teploty brzy ráno dosáhnou pod bod mrazu. Jaro a podzim jsou nep?edvídatelné a teploty se pohybují od mírnych po teplé. Po?átkem léta v roce 2017 se město postavilo proti dvěma masivním vlnám veder, které p?ekonaly dlouhodobé rekordní teploty po?ínaje 13. ?ervnem 2017, s novym maximem měsíce za 40,6 °C (stary rekord 40,0), ktery byl v rámci rozpětí ?ty? dn? p?i 40,9 °C 14. ?ervna, 41,3 (15. ?ervna) a p?ípadně 41,5 (17. ?ervna). První dva dny této vlny veder za?adily Granadu na první místo ve ?panělsku i v Evropě, ?ím? se staly nejteplej?ím místem v dané dny. Druhy extrémní nár?st teplot následoval zhruba o měsíc později, kdy? namě?ené hodnoty 12. a 13. ?ervence 45,3 °C p?ekonaly stary ?ervencovy rekord o témě? 3 stupně.

Dědictví a památky

Největ?ím uměleckym bohatstvím Granady je její ?panělsko-islámské umění, zejména směs Alhambry a Generalife. Generalife je palác potě?ení s romantickymi zahradami, pozoruhodny jak svym umístěním a uspo?ádáním, tak rozmanitostí květin, rostlin a fontán. Alhambra je architektonickym vyvrcholením děl Nasridova umění, které byly vytvo?eny ve 13. a 14. století, p?i?em? vět?ina Alhambry byla postavena v době Yusufa I. a Mohammeda V. v letech 1333 a? 1354.

V sou?asné době jsou budovy Granady typicky mě??anské, s vět?inou architektury z 19. století, spolu s ?adou renesan?ních a barokních budov.

Alhambra

Podrobněj?í informace naleznete v ?lánku Alhambra.

Alhambra je "palácové město" Nasrovc?. UNESCEM byla v roce 1984 prohlá?ená památkou světového dědictví. Ur?itě to je nejtypi?těj?í Granadská památka, která je zároveň i jednou z nejnav?těvovaněj?ích ve ?panělsku. Skládá se z obranné zóny, Alcazaby, spole?ně s dal?ími reziden?ními prostory a prostory formálního státního charakteru, Nasrovského paláce a nakonec paláce, zahrad a ovocnych sad? Generalife.

Alhambra zabírá malou plo?inu na jihovychodní hranici města, v p?edh??í Sierry Nevady nad údolím Assabica. Některé z budov mohly existovat je?tě p?ed p?íchodem Maur?. Alhambra jako celek je zcela obehnaná hradbami, ohrani?ená na severu údolím Darro, na jihu al-Sabikou a na vychodě Cuesta del Rey Chico, která je zase oddělena od Albaicín a Generalife, ktery se nachází v Cerro del Sol.

V 11. století se vyvinul hrad Alhambra jako opevněné město, které se stalo vojenskou pevností, která dominovala celému městu. Ale ve 13. století, s p?íchodem prvního Nasrovského panovníka Muhammada I. Granadského (Muhammed I. 1238 - 1283) byla v Alhamb?e zalo?ená královská rezidence. Toto ozna?ilo za?átek jejího rozkvětu. Alhambra se stala palácem, citadelou a pevností, a také rezidencí Nasrovskych sultán? a jejich vy??ích ú?edník?, co? zahrnovalo zaměstnance dvora a elitní vojáky (13. - 14. století).

V roce 1492 katoli?tí panovníci, Ferdinand a Isabela vyhnali z Granady poslední Maury. V Alhamb?e zalo?ili trvalou residenci, a právě zde Kry?tof Kolumbus v tomto roce po?ádal o královskou podporu své expedice na západ.

V roce 1527 Karel V. zni?il ?ást architektonického komplexu a postavil palác, ktery nese jeho jméno. A?koli katoli?tí monarchové ji? po dobytí města v roce 1492 změnili některé místnosti Alhambry, chtěl Karel V vybudovat trvalé bydli?tě vhodné pro císa?e. Okolo roku 1537 na?ídil konstrukci Peinador de la Reina nebo královniny ?atny, kde ?ila jeho man?elka Isabela, p?es vě? Abu l-Hayyay.

V probíhající údr?bě Alhambry z 18. století byla témě? sto let pauza a během kontroly ?panělska Prvním francouzskym císa?stvím byly podstatné ?ásti pevnosti odpáleny. Opravy, restaurování a konzervace, které pokra?ují dodnes, za?aly a? v 19. století. Komplex v sou?asné době zahrnuje Muzeum Alhambry s objekty p?evá?ně z místa samotné památky a Muzeum vytvarného umění.

Dal?í památky

Od roku 1988 je v Granadě pomník na po?est Judy ben Saula ibn Tibbona.

Generalife

Podrobněj?í informace naleznete v ?lánku Generalife.

Generalife je zahradní plocha p?ipojená k Alhamb?e, která se stala místem rekreace a odpo?inku pro Granadské muslimské krále kdy? chtěli uprchnout od nudy oficiálního ?ivota v paláci. Zabírá svahy kopce Cerro del Sol nad roklemi Genil a Darro a je viditelná z vyhlídek po celém městě. Byla koncipovaná jako vesnice, skládající se z terénních úprav, zahrad a architektury. Palác a zahrady byly postaveny během vlády Muhammeda III. (1302 - 1309) a vymalovány krátce nato Abu l-Walidem Isma'ilem (1313–1324). Je to islámsky nasridsky styl a dnes je jednou z největ?ích atrakcí Granady. Generalife byla UNESCEM prohlá?ena za památku světového dědictví v roce 1984.

Je tě?ké znát p?vodní podobu Generalife, proto?e v pr?běhu k?es?anského období pro?la změnami a rekonstrukcemi, které znetvo?ily mnoho z jejích d?ívěj?ích aspekt?. V?echny budovy Generalife jsou pevné konstrukce a celková vyzdoba je strohá a jednoduchá. Dekorativní omítka Alhambry je velmi rozmanitá, ale estetika je vkusná a mimo?ádně jemná. V poslední t?etině 20. století byla ?ást zahrady zni?ena kv?li vybudování hledi?tě.

Katedrála

Katedrála v Granadě je postavena nad Velkou Nasridskou me?itou v centru města. Její konstrukce za?ala během ?panělské renesance na za?átku 16. století, krátce po dobytí Granady katolickymi panovníky, kte?í zadali práce Juanovi Gil de Honta?ónovi a Enrique Egasovi. Za vlády Karla V. byly postaveny ?etné velkolepé budovy, tak?e katedrála byla postavena ve stejnou dobu jako k?es?ansky palác v Alhamb?e, univerzita a Real Chancillería (Nejvy??í soud).

Kostel byl koncipován podle vzoru katedrály v Toledu, co? byl p?vodně goticky architektonicky projekt, jak bylo ve ?panělsku zvykem v prvních desetiletích 16. století. Egas byl v?ak v roce 1529 katolickou hierarchií propu?těn a pokra?ování práce bylo p?iděleno Diegu Siloeovi, ktery stavěl na p?íkladu svého p?edch?dce, ale změnil p?ístup k plně renesan?ní estetice.

Architekt nakreslil nové renesan?ní linie pro celou budovu p?es gotické základy, s pěti loděmi místo obvyklych t?í. V pr?běhu ?asu, biskupství pokra?ovalo v zadávání novych d?le?itych architektonickych projekt?, jako je redesign hlavní fasády, ktery v roce 1664 provedl Alonso Cano (1601–1667) za ú?elem zavedení barokních prvk?. V roce 1706 Francisco de Hurtado Izquierdo a později jeho spolupracovník José Bada postavili sou?asny svatostánek katedrály.

Mezi nejvyznamněj?í prvky kostela pat?í hlavní kaple, kde lze najít modlící se sochy katolickych monarch?. Skládá se ze série korintskych sloup? s kladí spo?ívající na jejich hlavicích, a nad tím v?ím je klenba. Prostory stěn mezi sloupy jsou perforovány ?adou oken. Konstrukce svatostánku z roku 1706 zachovává klasické proporce kostela a jeho několik sloup? protíná formy Diega de Siloé.

Královská kaple

Související informace naleznete také v ?lánku Královská kaple v Granadě.

Isabelsko-gotická Královská kaple v Granadě

Katoli?tí monarchové si královskym vynosem ze dne 13. zá?í 1504 vybrali jako poh?ebi?tě Granadu. Granadská královská kaple, postavená p?es byvalou terasu Velké me?ity, pat?í mezi dal?í vyznamné budovy Granady, jako jsou Lonja a Catedral e Iglesia del Sagrario. Jsou zde poh?beni katoli?tí panovníci, jejich dcera Jana I. Kastilská (Juana I de Castilla, zvaná la Loca - ?ílená) a její man?el Filip I. Kastilsky (Felipe I de Castilla, zvany el Hermoso - krásny). Konstrukce kaple za?ala v roce 1506, ?ízená jejím konstruktérem, Enriquem Egasem. Pokra?ující vyvoj jejího designu, ktery byl postaven v několika fázích, spojil gotickou stavbu a vyzdobu s renesan?ními ideály, jak je patrné z hrobek a umění Granady ze 17. a 18. století v kapli Santa Cruz. V pr?běhu let církev získala pokladnici uměleckych děl, liturgickych p?edmět? a relikvií.

Královská kaple byla 19. května 1884 prohlá?ena za historickou uměleckou památku, a to s p?ihlédnutím ke statusu BIC (Bien de Interés Cultural) ve stávající právní úpravě ?panělského historického dědictví (zákon 16/1985 ze dne 25. ?ervna). Nejd?le?itěj?í ?ástí kaple je její hlavní retábl, m?í? a klenba. V muzeu sakristie je odkaz katolickych monarch?. Její umělecká galerie je zvyrazněna pracemi vlámskych, italskych a ?panělskych ?kol.

• 
  Hans Memling – Diptych z Granady, levé k?ídlo: P?ijetí k?í?e, 1475
• 
  Juan de Flandes – Narození Krista, 1435–1438
• 
  Sandro Botticelli – Modlitba v zahradě, 1498–1500

Albaicín

Podrobněj?í informace naleznete v ?lánku Albaicín.

Albaicín je ?tvr? Al-Andaluského p?vodu, hojně nav?těvované turisty, kte?í se do města hrnou kv?li jeho historickym asociacím, architektu?e a krajině.

Archeologické nálezy ukazují, ?e oblast byla osídlena u? v prastarych ?asech. Stala se d?le?itěj?ím s p?íchodem dynastie Zirid?, v roce 1013, kdy byla obklopena obrannymi hradbami. Je jednou ze starověkych center Granady, jako je i Alhambra, Realejo a Arrabal de Bib-Rambla. Její sou?asné roz?í?ení probíhá od zdí Alcazaby po Cerro San Miguel a na druhé straně od Puerta de Guadix po Alcazabu.

?tvr? měla největ?í rozvoj v nasridské é?e, a proto si do zna?né míry zachovává městskou strukturu tohoto období, s úzkymi uli?kami uspo?ádanymi do slo?ité sítě, která sahá od horní oblasti zvané San Nicolás k ?ece Darro a Calle Elvira, která se nachází na náměstí Plaza Nueva. Tradi?ním typem bydlení je carmen granadino, ktery se skládá z volně stojícího domu obklopeného vysokou zdí, která ho odděluje od ulice a zahrnuje maly ovocny sad nebo zahradu.

V muslimské é?e byla Albaicín charakterizovaná jako místo mnoha vzpour proti kalifátu. V té době zde sídlili ?emeslníci, pr?myslníci a ?lechtici. S k?es?anskym znovudobytím postupně ztrácela svou nádheru. K?es?ané stavěli kostely a usadili tam Nejvy??í soud. Za vlády Filipa II. ?panělského, po vzpou?e a následném vyhnání Maur?, byla ?tvr? vylidněna. V roce 1994 byla prohlá?ena za místo světového dědictví UNESCO. Mezi její architektonické bohatství pat?í mimo jiné ziridské zdi Alcazaba Cadimy, Nasridské zdi, vě?e Alcazaby, El Ba?uelo (byvalá lázeňská budova), palác Dar al-Horry a několik dal?ích historickych dom? a kostely Salvador (byvalá hlavní me?ita), San Cristóbal, San Miguel Alto a Nejvy??í soud.

Sacromonte

?tvr? Sacromonte se nachází na kopci Valparaíso, jednom z několika kopc?, které tvo?í Granadu. Tato ?tvr? je známá jako stará ?tvr? Rom?, kte?í se po dobytí města usadili v Granadě. Je to jedna z nejmalebněj?ích ?tvrtí plná bílych jeskyní vy?ezanych do skály a pou?ívanych jako rezidence. Zvuk brnkajících kytar tam m??e stále je?tě zaznít p?i p?edstavení flamenca cantes a quejíos, tak?e se postupem ?asu stala jednou z nejoblíbeněj?ích turistickych atrakcí v Granadě.

Na vrcholu tohoto kopce je opatství Sacromonte a vysoká ?kola Sacromonte, zalo?ená v 17. století tehdej?ím arcibiskupem v Granadě Pedro de Castrem. Opatství Sacromonte bylo postaveno k monitorování a hlídání údajnych ostatk? evangelist? z Baetice. O autenticitě je pochybováno, ale od jejich objevení byla oblast nábo?enskym poutním cílem.

Komplex opatství se skládá z katakomb, opatství (17. – 18. století), Colegio Viejo de San Dionisio Areopagita (17. století) a Colegio Nuevo (19. století). Vnit?ek kostela je jednoduchy a maly, ale má ?adu vynikajících uměleckych děl, které zd?razňují velikost a bohatou ?ezbá?skou tvorbu Crucificado de Risue?o, objekt oddanosti pro Romy, kte?í zpívají a tan?í v pr?vodu Svatého tydne. Sou?ástí za?ízení je také muzeum, ve kterém jsou umístěna díla získaná nadací.

Kartuziánsky klá?ter

Granadsky kartuziánsky klá?ter je klá?ter klá?terních mnich?, ktery se nachází na byvalé farmě nebo muslimské almuni zvané Aynadamar (?fontána slz“), která má hojnost vody a ovocnych strom?. Iniciativu na vybudování klá?tera na tomto místě zahájil generál Gonzalo Fernández de Córdoba, známy jako El Gran Capitan. Kartuziánsky klá?ter byl zalo?en v roce 1506; stavba za?ala o deset let později a pokra?ovala dal?ích 300 let.

Klá?ter utrpěl tě?ké ?kody během ?panělské války za nezávislost a v roce 1837 p?i?el o zna?ny majetek v d?sledku Mendizábalovych konfiskací. V sou?asné době pat?í klá?ter kartuzián?m, kte?í podléhají p?ímo arcidiecézi Granadské.

Pouli?ní vchod do komplexu je ozdobeny obloukem ve stylu plateresco. Skrz něj se dostanete na velké nádvo?í, na jeho? konci je ?iroké schodi?tě vedoucí ke vchodu do kostela. Kostel ve stylu a plánu z po?átku 16. století má t?i vchody, jeden pro vě?ící a dal?í dva pro mnichy a duchovenstvo. Jeho plán má jednu hlavní lo? rozdělenou do ?ty? sekcí, která zd?razňuje retábly Juana Sáncheza Cotána a skleněné dve?e kně?i?tě, zdobené perletí, st?íbrem, vzácnymi d?evinami a slonovinou. Presbytá? je zakryt eliptickou klenbou. Hlavní oltá? mezi kně?i?těm a svatostánkem kostela je vyroben z pozlaceného d?eva.

Svatostánek a sancta sanctorum jsou pova?ovány za mistrovské dílo barokního ?panělského umění v kombinaci architektury, malí?ství a socha?ství. Dóm, ktery pokryvá tuto oblast, zdobí fresky od córdobského umělce Antonia Palomina (18. století) p?edstavující triumf militantní církve, víry a nábo?enského ?ivota.

Nádvo?í s galeriemi oblouk? na dórskych sloupech, které se na něm otevírají, s fontánou ve st?edu. Legoská kapitula je nejstar?í budovou klá?tera (1517). Je obdélníková a zaklenutá valenou klenbou.

Me?ita v Granadě

Me?ita v Granadě byla slavnostně otev?ena v roce 2003 na vrcholu ?tvrti Albayzin. Me?ita byla postavena v blízkosti kostela San Salvador a kostela San Nicolás. Kostel San Salvador byl postaven na místě Velké me?ity v Albayzinu. Spole?nost pro návrat islámu ve ?panělsku koupila místo v roce 1981, ale schválení projekt? trvalo mnoho let. Po?áte?ní financování me?ity poskytl Shaykh 'Abdalqadir as-Sufi al-Murabit, ktery p?edpokládal poskytnutí me?ity nové ?panělské muslimské komunitě v Granadě. Dal?í financování pocházelo z Malajsie, Maroka a Spojenych arabskych emirát?. V roce 1991 CIE (Comunidad Islámica en Espa?a) najala architekta Renata Ramireze Sancheze, aby me?itu navrhl. V 90. letech proběhla vá?nivá debata tykající se designu minaretu. Stavba nakonec za?ala v roce 2001. Me?ita nyní slou?í asi 500 lidem.

Palác Marqués de Salar

Palác Marqués de Salar byl postaven v jedné z nejtypi?těj?ích ulic Granady, Carrera del Darro, na ?ísle 5. Toto místo je architektonickym p?íkladem klasické Granady během renesan?ní transformace 16. století. Postavil jej Marqués de Salar, pravnuk obou Hernán Pérez del Pulgara (známého pod jménem El de la Haza?as - Jeden z udatnych) a Gonzalo Fernándeze de Córdoba (El Gran Capitán - velky kapitán), generální kapitán kastilsko-aragonskych sil, které uzav?ely dobytí poloostrova. V paláci je nyní muzeum parfém? El Patio de los Perfumes s 1 500 metr? ?tvere?ních podlahové plochy ve dvou patrech a 130 metr? ?tvere?ních terasy k odpo?inku obklopené květinami a parfémy.

Dal?í budovy

• Monasterio de San Jerónimo: klá?ter
• San Juan de Dios Hospital: stará katolická nemocnice
• Castril Palace: renesan?ní palác
• Museo de Bellas Artes de Granada: muzeum umění
• Madrasa of Granada: medresa

Politika a správa

Metropolitní oblast Granada

Metropolitní oblast Granady se skládá z asi padesáti obcí a hlavního města. A?koli to není formálně vytvo?eno jako politicky a správní orgán, existuje několik ve?ejnych slu?eb, které jsou kombinovány. P?íchod mnoha obyvatel hlavního města a dal?ích měst v provincii má vliv na velky popula?ní r?st. P?esto, ?e hlavní město ztrácí obyvatele, kte?í se stěhují do sousedních měst. Hlavními p?í?inami exodu do měst metropolitní oblasti jsou zejména obtí?nost p?ístupu k domovu v hlavním městě kv?li jeho vysokym cenám a pracovním d?vod?m, proto?e ve městech na periferii se nachází vět?ina z pr?myslovych pozemk?.

Hlavní město provincie Granada

Granada je hlavním městem stejnojmenné provincie, tak?e se zde nacházejí v?echny správní subjekty provin?ního rozsahu závislé na regionální vládě a státu. Z ka?dého z vládních útvar? do provincie Junta de Andalucía existuje provin?ní delegace koordinovaná vládním delegátem ministerstva vnitra. ?panělská národní vláda má subdelegaci v Granadě, která je pod?ízena vládnímu delegátovi v autonomním spole?enství.

Soudní správa

Sídlo Vrchního soudního dvora v Andalusii, Ceuty a Melilly, se nachází v Granadě, na náměstí Plaza Nueva, v budově historické Královské kancelá?e, stejně jako vrchní státní zastupitelství v Andalusii v budově ?panělské banky. Má zemsky soud na ulici Corteza del Carmen a je také vedoucím soudní strany 3. provincie, její? vymezení zahrnuje Granadu a 49 měst, z nich? některá jsou velmi obydlená, v oblasti metropolitní oblasti.

Vět?ina soud? se nachází ve dvou administrativních budovách, na Plaza Nueva a Avenida del Sur. Soubor soudních orgán? je následující:

• Vrchní soudní dv?r
• Zemsky soud
• Soudy

Městská organizace

Její politická správa se uskute?ňuje prost?ednictvím městské rady demokratického ?ízení, její? ?lenové se vybírají ka?dé ?ty?i roky ve v?eobecnych volbách. Volební listina se skládá ze v?ech rezident? registrovanych v Granadě star?ích 18 let, ?panělské národnosti a dal?ích národností ?lenskych zemí Evropské unie. Podle ustanovení zákona o obecném volebním re?imu, ktery stanoví po?et zp?sobilych ?len? rady podle po?tu obyvatel obce, je městská organizace v Granadě slo?ena z 27 ?len? rady.

V komunálních volbách konanych v roce 2019 bylo ústavou městské rady jedenáct ?len? rady z Lidové strany, osm ze Socialistické strany, ?ty?i z Ob?anské strany, t?i z Vamosu, Granady a jeden ze Sjednocené levicově-socialistické alternativy za lidi. Luis Salvador, v?dce Ob?anské strany, se stal starostou s podporou PP a Vox.

V roce 2023 byla novou starostkou města v komunálních volbách zvolena María Francisca Carazo Villalonga, ?lenka Lidové strany (?panělsky Partido Popular).

Městské ?ásti a okresy

Obec Granada se skládá z osmi okres?. Tyto okresy tvo?ily soubor 36 ?tvrtí. V únoru 2013 byly upraveny v?echny hranice okres? a ?tvrtí.

Obce s obecními slu?bami

Tym městské správy uspo?ádal rozdělení odpovědnosti za správu a strukturoval se do následujících oblastí slu?eb: Svatby a paláce, Rovné p?íle?itosti, Ekonomika, Vzdělání, Kancelá? komunikace, Jednotné ?ízení licencí, Mláde?, ?ivotní prost?edí, Obecní ú?ad pro informace o spot?ebitelích, ú?ast ob?an?, Skupina dobrovolník? v oblasti civilní ochrany, místní policie.

Okresy

Realejo

Realejo byla ?idovská ?tvr? v době Nasridské Granady. (Století od ?idovského obyvatelstva byla tak d?le?itá, ?e Granada byla známá v Al-Andalusii pod jménem ?Granada ?id?“, arabsky: ?????? ??????, Gharnā?ah al-Yahūd) Dnes je to ?tvr? slo?ená z mnoha granadinskych vil se zahradami otevírajícími se do ulic, zvaná Los Cármenes.

Cartuja

Tato ?tvr? obsahuje kartuziánsky klá?ter stejného jména: Cartuja. Jedná se o stary klá?ter zalo?eny v pozdně gotickém stylu s barokní bujnou vnit?ní vyzdobou. V tomto okrese také vzniklo mnoho budov s roz?í?ením Granadské univerzity.

Bib-Rambla

Toponym pochází z brány (Bab al-Ramla neboli Brána u?í), která byla postavena, kdy? Granadu ovládla dynastie Nasrovc?. V dne?ní době je Bib-Rambla vrcholem pro gastronomii, zejména na terasách restaurací, které jsou otev?ené za krásnych dn?. Arabsky bazar Alcaicería je tvo?en několika úzkymi uli?kami, které za?ínají od tohoto místa a pokra?ují a? ke katedrále.

Sacromonte

?tvr? Sacromonte se nachází na prodlou?ení kopce Albaicín podél ?eky Darro. Tato oblast, kterou proslavilo devatenácté století p?evá?ně pro obyvatelé zvané Gitano, se vyzna?uje jeskynními domy, které jsou vyhloubeny do svahu. Tato oblast má pověst vyznamného centra flamencoovych písní a tanc?, v?etně Zambra Gitana, andaluského tance pocházejícího ze St?edního vychodu. Zóna je chráněnym kulturním prost?edím pod zá?titou Centro de Interpretación del Sacromonte, kulturního centra věnovaného uchování kulturních forem Gitano.

Zaídin

Tato d?íve dělnická, ale nyní luxusněj?í ?tvr?, má 100 000 obyvatel Granady, co? z ní ?iní největ?í ?tvr? nebo ?barrio“. Tradi?ně obydlená Romy, nyní mnoho obyvatel pochází ze severní a západní Afriky, ?íny a mnoha jihoamerickych zemí. Ka?dou sobotu ráno hostí velky venkovní trh nebo ?mercadillo“, kam p?ichází mnoho lidí a prodává své zbo?í - ovoce a zeleninu, oble?ení a obuv a dal?ích kousky.

Gastronomie

Gastronomie Granady je sou?ástí tradice arabsko-andaluské kuchyně se silnym arabskym a ?idovskym dědictvím, co? se odrá?í v jejích ko?eních, jako je kmín, koriandr, mu?kátovy o?í?ek, sko?ice, rozinky, mandle nebo med. Spisovatel Miguel Alcobendas, autor tradi?ní kuchyně v Granadě, ?íká, ?e to má p?vod ve spole?ném sou?ití, od t?ináctého do patnáctého století (kdy se Granada vzdala katolickym král?m), muslim?, ?id? a k?es?an? v Nasrovském království v Granadě. Následně do?lo k miscegenaci s kuchyní k?es?an?, ve které vep?ové maso získalo vyznam v kuchyni Granady více ne? ve zbytku ?panělska, proto?e jeho konzumace umo?ňovala jeho pojída??m prokázat ur?itou vzdálenost od pronásledovanych nábo?enství, proto?e obay Muslimové a ?idé, to mají zakázáno.

Klimatické rozdíly v r?znych oblastech provincie, od pob?e?í a? po vrcholky poho?í Sierra Nevada, vedou k rozmanitosti surovin: zeleniny, masa a uzenin, ryb, které jsou kombinovány v mnoha pokrmech a receptech na polévky a du?ená masa.

Slavná a pokládaná ?unka Trevélez pochází ze Sierry Granady, do které se p?idávají dal?í vep?ové deriváty, klobásy jako chorizo, ?erny pudink a vep?ová panenka.

?unka a fazole, dva produkty země, se kombinují v jednom z nejtypi?těj?ích pokrm?, fazole se ?unkou; dal?í známá jídla jsou Sacromonte tortilla, která mimo jiné musí mít va?eny mozek a telecí krustaillas, nasekané a restované p?ed smícháním s vejcem. Za zmínku stojí také ?papas a lo pobre“, brambory, které se obvykle podávají s vejcem a sma?enou paprikou, stejně jako s kousky vep?ového masa nebo ?unky.

Mezi du?enymi a potajes vyniká hrnec San Antón, ktery se konzumuje hlavně ke druhé polovině ledna; du?ené zelí, které kombinuje zeleninu a lu?těniny; du?ené zelené fazole a fenykl; bodlák a dyňová kastrolka s nudlemi a aromatickymi bylinkami nebo cikánská keramika jsou dal?ími pokrmy země.

Cukrovinky jsou dob?e zastoupeny v gastronomii v Granadě, proto?e sladkosti p?ipravené jepti?kami lze zakoupit v mnoha městskych klá?terech: pestré Vélezy nebo Encarnación, listové těsto San Jerónimo, krtky vajec San Antón, su?enka Zafra, sladké bramborové rohlíky, cocas, roscos ze Santo Tomas a mantecados. Aljojábanas, medové a syrové knedlíky a některé lívance zvané almohados, stejně jako fíkovy chléb, maurské roscos a mandlovy dort zvany soyá jsou arabskym dědictvím.

Na rozdíl od jinych provincií Andalusie jsou v Granadě tapas (p?edkrmy nebo ob?erstvení) v barech a restauracích obvykle zdarma. ?Bar hopping“ (Ir de tapas) a konzumace tapas v době mezi dokon?ením práce a ve?e?í je mezi obyvateli Granady hluboce zako?eněnou tradi?ní ?inností. Po městě existují r?zné tapasové trasy.

Volny ?as a zábava

V Granadě existuje ?iroky program volného ?asu a zábavy, ktery pokryvá velké mno?ství polí a je k dispozici náv?těvník?m i samotnym ob?an?m. Z prováděnych volno?asovych aktivit lze zd?raznit následující:

• Zambras Sacromonte. Staré svatební hostiny po?ádané Romy ve městě, které p?ed jejich sou?asnou obnovou zmizely na léta. Vyvíjejí se v jeskyních ve ?tvrti Sacromonte a mají jedine?ny charakter ve světě flamenca. V Alabicín jsou také klasi?těj?í p?edstavení flamenca. Tyto p?edstavení, obvykle spojené s restauracemi, jsou jedny z kulturních atrakcí města.
• Festivaly. Granada má kompletní ?adu akcí: Mezinárodní hudební a tane?ní festival, Mezinárodní jazzovy festival, Granadsky festival ji?ních kin a Mezinárodní festival tanga a spoustu dal?ích.
• Koncerty. Během roku existuje stály program koncert? v hledi?ti Manuel de Falla a divadelní a operní p?edstavení v Kongresním paláci.
• Ve?írky. Během roku je po?ádáno několik slavností v ur?ity den z nábo?enskych, ob?anskych nebo kulturních d?vod?.

Sociální pé?e

Vzdělávání

Univerzita

Granadská univerzita (UGR) zalo?ená v roce 1531 Karlem I. znamenala pokra?ování vy??ích studií v La Madreze, kdy? bylo město hlavním městem posledního Nasrovského království. Granadská univerzita se stala mezinárodně uznávanou ve v?ech akademickych oblastech: vyuka, vyzkum, kultura a slu?by jejím ?len?m a jejich okolí. Proto je to jedna z destinací, do které jezdí více mezinárodních student? v rámci programu Erasmus a ?tvrtá ?panělská univerzita v po?tu student? po Complutense University of Madrid a Sevillské univerzitě.

Povinné vzdělávání

Ve městě je celkem 69 st?edisek povinného st?edního vzdělávání. Mate?ské a základní vzdělávání se vyu?uje ve 104 centrech distribuovanych mezi soukromymi, koordinovanymi a ve?ejnymi centry. Existuje také pět center pro vzdělávání dospělych.

Zdraví

Systém ve?ejného zdraví je vylu?nou kompetencí autonomní komunity, která poskytuje dva typy pozornosti: primární, co? p?edstavuje první úroveň p?ístupu do systému; a specializovanou. Zdravotní centra a kancelá?e p?edstavují nabídku primární pé?e, p?i?em? ka?dé se odli?uje v úrovni pé?e, kterou poskytují.

Sí? nemocnic

Sí? nemocnic je v podstatě slo?ená z ve?ejnych nemocnic ?ízené Andaluskym zdravotnictvím a dal?ích men?ích soukromych správních st?edisek. Tato sí? zaji??uje pot?eby města a jeho metropolitní oblasti. Celkem je zde 2 047 postelí.

• The Hospital of the Health Campus, byla slavnostně otev?ena v ?ervenci 2016 a je druhou největ?í ve ?panělsku - po nemocnici La Paz - a je referen?ním centrem ve městě pro oblasti alergologie, patologické anatomie, hematologie, interní medicíny, du?evního zdraví, pulmonologie, radioterapie nebo urologie, mezi ostatními; ortopedická a traumatologická chirurgie; rehabilitace a fyzikální medicína; neurologie, neurochirurgie, neurofyziologie, maxilofaciální chirurgie, plastická chirurgie, dermatologie, oftalmologie, otorhino, revmatologie, endokrinologie a cévní chirurgie.
• Regionální nemocnice Virgen de las Nieves (populárně známá jako nemocnice Ruiz de Alda) je tvo?ena v?eobecnou nemocnicí, porodnickou a dětskou nemocnicí umístěnou ve stejném prostoru a je udr?ována jako nervové centrum trávicí, respira?ní, onkologické, hematologie a transplantace. Zahrnuje nemocnici San Juan de Dios, periferní centrum specialit a terapeutickou jednotku pro du?evní choroby.
• Nemocnice San Rafael má kapacitu 190 l??ek a jako denní nemocnice má 45 geriatrickych míst a 15 míst pro osoby s Alzheimerovou chorobou. Je ve vlastnictví nemocnice ?ádu San Juan de Dios. Specializuje se zejména na komplexní pé?i o seniory s velkym mno?stvím analytickych a rehabilita?ních slu?eb. ?innost nemocnice je sjednávána s ministerstvem zdravotnictví Junta de Andalucía.
• La Inmaculada Clinic je soukromá nemocnice pat?ící do poji??ovací spole?nosti ASISA, která se zrodila jako koordinovaná nemocnice ?panělského zdravotního systému v roce 1975. Po dohodě s univerzitou v Granadě se centrum také podílí na ?kolení student? léka?ské fakulty.
• Klinika Nuestra Se?ora de la Salud je soukromá nemocnice, která má 71 pokoj? a pat?í zdravotní poji??ovně Adeslas. Slou?í poji?těnym soukromym léka?skym spole?nostem. V sou?asné době má nové umístění s nově vybudovanym prostorem. Je velmi blízko k Alhamb?e, poblí? tunel? Serrallo, kde se nacházelo p?edchozí umístění na Ulici ozbrojenych sil (Granada).

Zdravotní centra

Místní sí? primární pé?e v sou?asné době sestává z osmi zdravotních st?edisek distribuovanych r?znymi městskymi ?ástmi a jsou následující: Zaidín Sur, Zaidín Centro-Este, Realejo, Las Flores, La Caleta, Góngora, Doctores, Cartuja a Albaycín.

Městské soutě?e

?lánek 42 obecného zákona o zdraví stanovuje, ?e obce, ani? jsou dot?eny pravomocí jinych orgán? ve?ejné správy, budou mít ve věcech tykajících se zdraví následující minimální odpovědnost.

• Sanitární kontrola ?ivotního prost?edí: zne?i?tění ovzdu?í, zásobování vodou, kanalizace a městsky a pr?myslovy odpad.
• Sanitární kontrola pr?myslovych odvětví, ?inností a slu?eb, dopravy, hluku a vibrací.
• Sanitární kontrola budov a míst bydlení a lidského sou?ití, zejména stravovacích center, kade?nictví, saun a center osobní hygieny, hotel? a pobytovych center, ?kol, turistickych tábor? a oblastí pohybovych sport? a rekreace.
• Hygienická kontrola distribuce a dodávek potravin, nápoj? a jinych produkt? podléhajících rychlé zkáze, p?ímo nebo nep?ímo souvisejících s lidskym pou?itím nebo spot?ebou, jako? i dopravních prost?edk?.
• Hygienická kontrola h?bitov? a poh?ební zdravotní policie.

Ob?anská bezpe?nost

Koordinaci mezi bezpe?nostními silami státu (národní policie, civilní strá?, obecní policie a autonomní policie) a městem Granada provádí místní ob?anská bezpe?nostní rada. Tento orgán umo?ňuje správnou komunikaci bezpe?nostních sil ve věcech bezpe?nosti, v rámci své p?sobnosti p?edchází trestné ?innosti, bezpe?nosti silni?ního provozu a správnému vyvoji událostí.

Ka?dodenní bezpe?nost ob?an? má na starosti státní a místní bezpe?nostní síly a orgány (?panělsko) podle pravomocí, které má ka?dy pozemek, a sna?í se jednat koordinovaně a spole?ně p?i stíhání a ?e?ení v?ech druh? trestnych ?in?, které zp?sobují ob?ané.

Sociální slu?by

Granada má oblast sociálních slu?eb, která poskytuje nezbytnou pomoc a rady, které mohou nejvíce znevyhodněné a nejpot?ebněj?í skupiny a lidé pot?ebovat. Z tohoto d?vodu má delegace sociálního zabezpe?ení Granady několik městskych komunitních center sociálních slu?eb, jedno pro ka?dy místní okres, koordinované městskou správou v Los Mondragones na Fuerzas Armadas Avenue. Ve své vnit?ní organizaci jsou poskytované slu?by organizovány kolem ka?dého městského centra, a tedy ka?dé městské ?ásti, ale také kolem skupin.

Parky a zahrady v Granadě

Granada má zna?né mno?ství park? a zahrad, co? zahrnuje:

• Zahrady Alhambry a Generalife
• Zahrady Campo del Princípe
• Zahrady královské nemocnice
• Zahrady Paseo del Salón a La Bomba (BIC)
• Zahrady triumfu
• Zahrady Violón
• Palácové zahrady Córdoba
• Zaidínsky park
• Plaza de la Trinidad
• 28 de Febrero Park
• Park Almunia de Aynadamar
• Federico García Lorca Park
• Univerzitní park Fuente Nueva

Doprava

Vystavba lehké ?elezni?ní sítě, metra v Granadě, byla zahájena v roce 2007, ale ?panělská hospodá?ská krize ji velmi zpozdila. Slu?ba kone?ně za?ala 21. zá?í 2017. Jedno spojení protíná Granadu a pokryvá města Albolote, Maracena a Armilla. Dal?í mo?nosti dopravy v Granadě jsou vlaky, taxíky nebo autobusy.

Autobus

Hlavní spole?ností provozující autobusovou dopravu v Granadě je Transportes Rober. K dispozici je také autobusová doprava na a z leti?tě se spole?ností Alsa.

?eleznice

Vlakové nádra?í v Granadě má ?elezni?ní spojení s mnoha městy ve ?panělsku. Existuje několik typ? vlakovych spoj? do a z Granady

• Vlaky na krátkou vzdálenost
• Vlaky na st?ední vzdálenost
• Dálkové vlaky
• AVE (vysokorychlostní dálková doprava) po vysokorychlostní ?elezni?ní trati Antequera – Granada. Nejbli??í p?ipojení AVE je v Anteque?e.

Taxi

Granada má ?irokou sí? taxík?, které pomáhají cestujícím dosáhnout jejich cíl?. Oficiální taxi v Granadě jsou bílé se zelenym pruhem.

Leti?tě

Nejbli??í civilní leti?tě je leti?tě Federica Garcíi Lorcy, asi 15 km západně od Granady. Armilla Air Base byla prvním civilním leti?těm slou?ícím městu a jeho okolí, ale v 70. letech byla nahrazena byvalym leti?těm a byla znovu vyu?ita pro vojenské ú?ely.

Statistiky ve?ejné dopravy v Granadě

Pr?měrná doba, kterou lidé tráví v pracovní den dojí?děním ve?ejnou dopravou v Granadě, nap?íklad do práce a z práce, je 42 minut. 9% u?ivatel? ve?ejné dopravy jezdí ka?dy den déle ne? 2 hodiny. Pr?měrná doba, kterou lidé ?ekají na zastávce nebo stanici na ve?ejnou dopravu, je 10 minut, zatímco 8% jezdc? ?eká v pr?měru ka?dy den více ne? 20 minut. Pr?měrná vzdálenost, kterou lidé obvykle projedou v rámci jedné cesty ve?ejnou dopravou, je 2,7 km, zatímco 0% cestuje více ne? 12 km jedním směrem.

Osobnosti města

• Judah ben Saul ibn Tibbon (1120–1190), p?ekladatel a léka?
• Al-Zuhri (p?ibli?ně 1130s–1150s), geograf
• Samuel ibn Tibbon (1120–1190), léka?, básník a p?ekladatel
• Ibn Sa'id al-Maghribi (1213–1286), geograf, historik a básník
• Abú al-Hasan Alí Ibn al-D?ajjáb (1274–1349), kanclé?, básník, vezír, autor ver?? ve vě?ích Alhambry a na zdech Generalife
• Lisán ad-Dín Ibn al-Chatíb (1313–1374), polyhistor, politik, léka?, autor ver?? na zdech Alhambry
• Abú Abd Alláh Muhammad Ibn Zamrak (1333–1395), vezír, básník; autor ver?? na zdech Alhambry
• Muhammad V. ibn Júsuf I. (1338–1391); nejslavněj?í panovník nasrovské dynastie,
• Abú Bakr Muhammad Ibn ásim (????–1426), soudce, teolog, politik
• Luis de Granada (1504–1588), dominikánsky teolog, spisovatel a mystik
• álvaro de Bazán (1526–1588), admirál
• Francisco Suárez (1548–1617), teolog a filosof
• Alonso Cano (1601–1667), malí?, socha? a architekt
• Pedro de Mena (1628–1688), barokní socha?
• José de Mora (1642–1724), barokní socha?
• Pedro Rodríguez Cubero (1656 – 1704), vládce Santa De de Nuevo México mezi lety 1697 and 1703
• Francisco Martínez de la Rosa (1787–1862), státník, politik, dramatik a básník
• Mariana Pineda (1804–1831), liberalistická hrdinka
• Eugénie de Montijo (1826–1920), poslední francouzská císa?ovna
• ángel Ganivet (1865–1898), spisovatel a diplomat
• Mariano Fortuny y Madrazo (1871–1949), malí?, fotograf, designér a scénograf
• Pablo de Loyzaga (1872–1951),socha? a profesor vytvarného umění
• Emilio Herrera Linares (1879–1967), vojensky in?enyr a fyzik
• Melchor Fernández Almagro (1893–1966), literární kritik, historik a noviná?
• Federico García Lorca (1898–1936), spisovatel, básník a dramatik, obě? frankismu
• Francisco Ayala (1906–2009), spisovatel, kritik a esejista
• Luis Rosales Camacho (1910–1992), básník a esejista z generace 36
• José Tamayo (1920–2003), divadelní re?isér
• Manuel Jiménez de Parga (narozen 1929), právník, politik, diplomat
• Miguel Ríos (narozen 1944), rockovy zpěvák a skladatel
• Carlos Cano (1946–2000), písni?ká?
• Manuel Orantes (narozeny 1949), tenista
• Javier Egea (1952–1999), pova?ován za jednoho z nejvyznamněj?ích ?panělskych básník? 80. let
• Luis García Montero (narozeny 1958), básník a literární kritik
• Chus Gutiérrez (narozena 1962), filmovy re?isérka, here?ka a noviná?ka
• María José Rienda Contreras (*narozena 1975), ly?a?ská závodnice
• Pablo Aguilar Bermúdez (narozeny 1989), basketbalista
• Lidia Redondo (narozená 1992), gymnastka
• Sam Hidalgo-Clyne (narozeny 1993), skotsky mezinárodní hrá? rugby (narozen v Granadě, ale do Skotska se p?estěhoval ve věku 3 let)

Granada je p?edmětem písně z roku 1967 ?Vuelvo a Granada“ od Miguela Ríose.

Sporty

Granada má fotbalovy tym:

• Granada CF v Primera División

Granada má basketbalovy tym:

• Fundación CB Granada v LEB Oro

Ly?ování:

• Mistrovství světa v alpském ly?ování 1996

By?í zápasy:

• Granada má arénu s kapacitou 14 507 lidí s názvem Plaza de toros de Granada.

Partnerská města

Granada sdílí status partnerskych měst s těmito městy:

• Aix-en-Provence, Francie, 1979
• Belo Horizonte, Brazílie, 2002
• Coral Gables, Florida, Spojené státy americké, 1989
• Freiburg im Breisgau, Německo, 1991
• Marráke?, Maroko, 1994
• ?ard?a, Spojené arabské emiráty
• Tetuán, Maroko, 1988
• Tlemcen, Al?írsko, 1989

Panoramaticky pohled z hradeb Generalife. Uprost?ed patrná katedrála, vpravo ?tvr? Albaicín.

Odkazy

Reference

V tomto ?lánku byl pou?it p?eklad textu z ?lánku Granada na anglické Wikipedii.

Literatura

• ?ENKA, Josef. Pád Granady a zánik al-Andalusu. Praha: Argo, 2011. 184 s. ISBN 978-80-257-0466-0. 
• ?ENKA, Josef. Granadské elity v 15. století. Praha: Karolinum, 2011. 180 s. ISBN 978-80-246-1904-0. 

Související ?lánky

• ?idé ve ?panělsku

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky ?i videa k tématu Granada na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Granada ve Wikislovníku
• Oficiální stránky
• La Alhambra de Granada
• Pr?vodce cestovním ruchem v Granadě Archivováno 1. 3. 2021 na Wayback Machine.
• Pr?vodce městem a p?íru?ka HitchHikers Archivováno 17. 5. 2014 na Wayback Machine.
• Granada na Curlie
• Webová kamera Granada/Alhambra

Autoritní data	Biblio: 50f5b96e-f807-43ea-9bf4-08bb8a042e09 NKC: ge129202 BNE: XX450834 CANTIC: 981058515577806706 GND: 4021815-6 ISNI: 0000 0001 2106 188X LCCN: n80001328 LNB: 000124713 MBAREA: 66ae1ad4-d9df-4213-9447-14eb1298700d NLG: 344040 NLI: 987007557357305171 SUDOC: 027228460 TDV?A: girnata VIAF: 128997820 WorldCat Entities: E39PBJxmBfdCTDpjJ63986MkjC

Portály: Geografie | ?panělsko