2017年全国仅发生一起重大突发环境事件
D?ihád (arabsky ?????) je termín ozna?ující nábo?enskou povinnost muslim? usilovat o roz?i?ování islámu ve vlastním srdci i ve světě.
Etymologie
[editovat | editovat zdroj]Slovo d?ihád je dle arabské gramatiky tzv. podstatnym jménem slovesnym vytvo?enym od slovesa d?áhada (snaha o d?le?itou věc), které se dále utvá?í ze slovesa d?uhd (snaha o jakoukoliv věc). Ko?en slova je trojkonsonantní d?-h-d, tento ko?en v arab?tině obvykle symbolizuje snahu. V arab?tině se od ko?ene slova odvozují i dal?í vyznamy, tedy pokud vezmeme slovo d?ihád a změníme jej ve slovo mud?áhada, získáme slovo vyjad?ující obětování se v rámci vy??ího dobrého cíle, odsud ji? vede jen malá cesta ke slovu mud?áhid, co? znamená bojovník za spravedlivou věc.
Pojem d?ihád ozna?uje nábo?enskou povinnost muslim? usilovat o ?í?ení islámu.[1] D?ihád slovem znamená ?í?ení zvěsti proroka Muhammada, d?ihád me?em[2] znamená vedení války za obranu islámu, d?ihád rukou znamená charitu. Vedle zmíněnych existuje je?tě d?ihád srdcem znamenající p?emáhání h?íchu a osobní zbo?nost.[3]
D?ihád – nábo?ensko-právní rozbor
[editovat | editovat zdroj]
Pojem d?ihád se v historii mnohokrát měnil a p?ibíral r?zné vyznamy a funkce. Během raného období islámské ummy (obce) v Mekce byl d?ihád p?edev?ím osobním rozvojem, zatímco později (jak je zmíněno dále) se měnil a p?ibíral dal?í funkci – funkci ?i?itelskou. Pokud jde o koránské ver?e a d?ihád, zále?í na tom, z jaké doby jsou psány. Star?í ver?e zd?razňují právě jeho osobní ?ást, zatímco ver?e pozděj?í do pop?edí dávají jeho ?i?itelskou (tzn. i vále?nou) ?ást.
V nábo?enskoprávní rovině má v islámu pojem d?ihád několik vyznam?, které jsou navíc r?zně vykládány islámskymi právními ?kolami. Základem d?ihádu je snaha o spravedlivou věc. V této věci se shodnou v?echny islámské právní ?koly. Spornym bodem je, jakym zp?sobem má byt tato snaha prováděna. Existuje mnoho vyklad?, mezi nejroz?í?eněj?í pat?í vyklad, ?e d?ihád je p?edev?ím ?í?ení víry v?emi mo?nymi prost?edky. Tento d?ihád má pak mnoho danych pravidel pro ?í?ení víry. K tomuto vykladu se někdy p?idává i vysvětlení pojmu d?ihád jako?to snahy o vlastní sebezdokonalení v du?evní rovině a vět?í snahu o rozvoj vlastní zbo?nosti. Do extrému vede vyklad d?ihádu hlavně tzv. Hanbalovská právní ?kola, která d?ihád (a to i d?ihád me?em) ?adí na roveň pilí??m víry, tzn. p?idává k nim d?ihád jako?to ?esty pilí? víry, a tak v podstatě vyzyvá vě?ící k ozbrojenému boji proti v?em nevě?ícím.
Na Západě se d?ihád ?asto chápe ve vyznamu svaté války vedené proti nevě?ícím, tj. nemuslim?m. Tento vyznam ov?em islámské chápání nezná.[4] Tradi?ně se rozli?ují ?ty?i druhy d?ihádu:
- D?ihád srdcem (al-d?ihád bi′l-kalb) – P?emáhání h?íchu, projevy zbo?nosti.
- D?ihád jazykem (al-d?ihád bi′l-lisán) – Podpora a ?í?ení misijní ?innosti islámu.
- D?ihád me?em (al-d?ihád bi′l-sajf) – Vedení válek za obranu islámu.
- D?ihád rukou (al-d?ihád bi′l-jad) – Pomoc pot?ebnym, charitativní ?innost.[2]
Problémy s vykladem d?ihádu se tak vedou p?edev?ím v rovině vyběru, které z těchto ?ástí pojmu jsou d?le?ité a jak je lze p?esně interpretovat. Zmíněna byla ?kola Hanbalovská, která up?ednostňuje 3. uvedenou slo?ku, tedy d?ihád me?em. Existují v?ak i ?koly v této věci liberálněj?í, pop?ít v?ak zcela d?ihád me?em nelze. ?asté je v?ak zredukování jeho funkce na obranny d?ihád.
D?ihád me?em
[editovat | editovat zdroj]Základními termíny d?ihádu me?em jsou Dár al-harb (?d?m války“) a Dár al-islam (?d?m islámu“). Dár al-islam je v území, kde se smí volně ?í?it islámská víra, zatímco Dár al-harb je území, kde je potla?ována. O p?esny vyznam těchto termín? se samoz?ejmě vedou spory. Jedním názorem je, ?e Dár al-islam je jen území ovládané muslimskymi vládci, kde je prosazována ?aría (islámské tradi?ní právo) a kde jinověrci platí daň z hlavy (daň je d?izja, plátci této daně jsou ozna?ováni jako dhimmí), zatímco Dár al-harb je cely zbyly svět. Umírněněj?í teorie tvrdí, ?e Dár al-islam je i území stát?, kde islám není diskriminován, tedy nap?íklad i evropské země. Dal?ím mo?nym názorem je i to, ?e za Dár al-islam lze pova?ovat i území ovládané nemuslimy, kde je v?ak muslim?m dána svoboda v prosazování ?aríi. Některé právní ?koly znají i pojem Dár al-ahd (?území dohody“), tedy území, se kterymi má islámsky stát diplomatické ?i obchodní smlouvy, které jsou pro něj vyznamné.
D?ihád me?em jako takovy musí vyhlásit ulamá (vyklada?i práva) v tzv. fatwách. Zde je d?ihád ospravedlněn a je jasně vylo?en jeho cíl a zd?vodnění. Fatwa je základním p?edpokladem pro vyhlá?ení úto?ného i obranného d?ihádu. V historii byli obvykle ulamá po?ádáni panovníky o vyhlá?ení d?ihádu. Nebylo nezvyklé, ?e ?ást ulam? fatwu sepsala a vyhlásila d?ihád, kde?to dal?í ?ást jej naopak ve své fatwě pop?ela.
Dal?ím vyznamnym faktorem pro d?ihád me?em je i to, proti komu je veden. Existují t?i typy mo?nych nep?átel:
- Ahl al-kitáb (lid Písma)
- Murtadd (odpadlíci)
- Mu?rik (jinověrci, polyteisté)
Pravidla d?ihádu se pak li?í dle nep?ítele. Nejmírněj?í jsou rozhodně v??i Ahl al-kitáb, jeliko? islám uznává proroky judaismu a k?es?anství (Je?í?-Isá, byl uznávany i Mohamedem, av?ak ne jako syn Bo?í, ale pouze jako jeden z abrahámovskych prorok? p?ed posledním z nich, Mohamedem). Boj proti mu?rik?m je potom bojem za ?í?ení víry (d?ihád), ov?em mu?rikové, jeliko? nepoznali pravdu o jediném Bohu, jsou pak bráni za nespravedlivé (na rozdíl od ahl al-kitáb). Murtadd jsou na podobné úrovni jako mu?rikové a jde o jediny p?ípad legitimní války proti jinym muslim?m. S těmito pojmy pak souvisí pojem da′wa (?vyzva“). Da′wa má byt vy??ena p?ed ka?dym bojem a měla by symbolizovat vyzvání nep?ítele, aby p?estoupil k islámu a u?et?il tak obě strany boje – a? po da′wě je mo?né legálně za?ít bojovat. V rané fázi islámu se da′wa dodr?ovala p?ísně, později její vyznam upadal, a? se stala jen symbolickou ?ástí boje. P?esto je da′wa ?e?ena velice podrobně a pokud není dodr?ena, následují obvykle p?ísné tresty. Pokud nap?íklad muslimsky bojovník p?ed bojem s pohanskym otcem nepronese da′wu a zabije jej, musí rodině vyplatit od?kodné. Tě??í tresty platí samoz?ejmě pro p?ípad zabití ?lena ahl al-kitáb.
K d?ihádu me?em se smí p?ipojit v podstatě ka?dy od 6 do 60 let, pokud jsou schopni boje. Pro děti je navíc nutné získat souhlas jejich rodi??. Pokud rodi?e nesvolí, pak by dítě nesmělo byt k d?ihádu me?em p?ipu?těno. Některé právní ?koly ov?em stanoví i legální podmínky pro zamítnutí ú?asti na d?ihádu me?em. Jde nap?íklad o to, ?e rodina nesouhlasí, aby ?el syn bojovat proti ahl al-kitáb (i kdy? tato podmínka není ?asto uznávána), nebo pot?eba dítěte doma, zvlá?tě pokud jsou rodi?e sta?í.
V otázce vále?nych zajatc? existuje několik spornych vyklad? (vět?inou se opírajících o r?zné ver?e Koránu, p?i?em? ale platí, ?e pozděj?í ver? v Koránu zneplatňuje d?ívěj?í ver?, pokud jsou tyto dva v rozporu). Muslimové by měli byt po boji propu?těni, pokud slíbí, ?e znovu nepozvednou zbraně proti islámskému státu. Pokud jde o ahl al-kitáb, byvá muslimské právo té? slitovné v p?ípadech, kdy pora?ení k?es?ané nebo ?idé souhlasí s tím, ?e jejich vyklad nábo?enství podany Biblí nebo Tórou je ?patny, správny je vyklad Koránu, a také to, ?e Mohamed byl posledním prorokem. Pokud toto nep?ijmou, není s nimi zacházeno jako s lidem Písma, ale jako s bezvěrci. V p?ípadě pohan? (bezvěrc?) je situace nejhor?í, ti mají byt podle Koránu, ale i p?íběh? v sí?e (?ivot Mohameda) a hadísech (tradice Mohameda) zabíjeni, mu?eni, zotro?ováni a poni?ováni (nap?. Korán 8:12; 9:5). ?eny a děti by neměly byt zabíjeny.
Z hlediska vále?né strategie existují dva sporné pohledy na mír. Dle umírněněj?ích ?kol je mo?né uzav?ít i dlouhodobá p?ímě?í a ?ít v míru. ?koly zastávající radikálněj?í názory pak tvrdí, ?e mír je mo?ny jen v p?ípadě, ?e vítězství muslim? je nepravděpodobné nebo nemo?né, anebo je-li mír do?asně vyhodny. Existují i názory, ?e mír lze uzav?ít i dlouhodobě, pokud je pravděpodobné, ?e druhy smluvní partner v budoucnu p?ijme islám. Pokud jde o bitvy a boje, p?evládá názor, ?e muslimové nesmí z boje utíkat. I kdy? existují i názory, ?e pokud je pravděpodobná porá?ka, je mo?né se stáhnout nebo se bitvě vyhnout. Opět zde zále?í hlavně na radikálnosti právní ?koly.
D?ihád me?em (al-d?ihád bi′l-sajf) v dějinách
[editovat | editovat zdroj]Během raného období islámu (zhruba do 9. století) probíhal d?ihád me?em (al-d?ihád bi′l-sajf) ve v?ech formách prakticky nep?etr?itě.[5] Postupem ?asu, jak se islámsky stát rozpadal, se tento pojem měnil a ztrácel. Dá se ?íci, ?e poslední d?ihády me?em v pravém slova smyslu probíhaly v Indii a proti Byzantské ?í?i (vedla Osmanská ?í?e). Ve st?edověku potom byly vyhla?ovány hlavně obranné d?ihády me?em (Almorávidé ve ?panělsku, Ajjúbovci v Palestině). V pozděj?í době byly d?ihády me?em pova?ovány spí?e za p?e?itek nebo starou ideu, která není prakticky uskute?nitelná. P?esto ob?as do?lo v pozděj?ích dějinách k vyhlá?ení d?ihádu me?em. Lze uvést nap?íklad mahdistické povstání v Súdánu během 19. století, I. světovou válku a Osmanské vyhlá?ení d?ihádu nep?átel?m trojspolku.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ HAVELKA, Ond?ej. Islám v Africe: Pevná tradice, vyjime?né univerzity i synkretismy. Dingir. 2023, ro?. 26, ?ís. 1, s. 2–6. Dostupné online.
- ↑ a b KROPá?EK, Lubo?. Duchovní cesty islámu. 1. vyd. Praha: Vy?ehrad, 1993. S. 18, 114-116.
- ↑ HAVELKA, Ond?ej. Africky islám 1/2: Ko?eny [online]. Dingir, 2025-08-05 [cit. 2025-08-05]. Dostupné online.
- ↑ Sá?KA, Vladimír. Co znamená byt muslim?. Okruh a st?ed. 2002, ?ís. 1, s. 10–13. ISSN 1212-1037.
- ↑ LEVTZION, Nehemia; POUWELS, Randall L. The History od Islam in Africa. 1. vyd. Athens, Ohio: Ohio University Press, 2000.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- D?ihád. 1. vyd. Praha: Islámská nadace v Praze v nakl. NúR - Fethi Ben Hassine Mnasria, 2006. 51 s. ISBN 80-903196-5-3.
- Mendel, M.: D?ihád, Atlantis 1997 ISBN 80-7108-151-5
- Tauer, F.: Svět Islámu, Vy?ehrad 2006 ISBN 80-7021-828-2
- Spencer, R.: Islám bez závoje, Triton 2006
- Hrbek, I.: Korán, Odeon 1972
- Usáma ibn Munkiz: Kniha zku?eností arabského bojovníka s k?i?áky
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky ?i videa k tématu d?ihád na Wikimedia Commons 
Téma D?ihád ve Wikicitátech
Slovníkové heslo d?ihád ve Wikislovníku- Video True Islam, re?ie: Cheryl Uys-Allie (anglicky)
