江苏省公务员考试笔试 考生调侃：最强大脑命题人出题
Alevité pat?í mezi odno? ?íitského islámu, ?ijí p?edev?ím v Turecku (tvo?í zhruba 20 % obyvatel Turecka).
Nábo?ensky ?ivot
[editovat | editovat zdroj]Pro některé badatele p?edstavují alevité vlastně synkretisticky směr, zahrnující kromě islámu také prvky k?es?anství a islámské mystiky, jako? i dal?ích nábo?enství.[1] Alevité nemají me?ity, nemodlí se pětkrát denně, neuznávají právo ?aría, nepostí se během ramadánu, pou? do Mekky není pro ně povinná. ?eny si nezahalují vlasy. Nepraktikují ob?ízku. Nedodr?ují tedy (alespoň ne povinně) pět pilí?? islámu. Ob?ady (nazyvané cem) se konaly obvykle ze ?tvrtka na pátek, setkávání probíhá v některém domě ?lena komunity, tento d?m musí byt p?edtím rituálně o?i?těn. P?i ob?adu jsou rituální tance, samotného rituálu se mohly ú?astnit pouze man?elské páry. V sou?asné době jsou ob?ady spí?e vyrazem nostalgie. Dodr?ovány jsou poh?ební ob?ady.[1] P?etrvávající politická situace v Turecku zp?sobuje, ?e alevité jsou pokládáni za muslimy a jejich kultura je spí?e potla?ována.[1] Abyste se stali alevitem, musíte se narodit alevitské matce nebo otci.[2]
Věrouka
[editovat | editovat zdroj]Víra alevit? se zakládá na kultu Had?iho Bektá?e Velího, ktery je pova?ován za zakladatele ?ádu bektá?íja.
Nábo?enská tolerance
[editovat | editovat zdroj]V Turecku jsou alevité ?áste?ně diskriminováni. ?ada z nich tak ?ije v exilu.[1] Mezi p?ípady nesná?enlivosti v??i Alevit?m v Turecku pat?í nap?. brutální Sivasky masakr.
Roz?í?ení
[editovat | editovat zdroj]
Po?et alevit? nelze z d?vodu absence p?esnych statistik p?esně stanovit. Někte?í se ke své ví?e ve?ejně nep?iznávají a ?ást se asimilovala. Navzdory univerzálnosti alevitské víry (na rozdíl od ostatního islámu) neznají konverzi k alevitismu. Odhady se pohybují mezi 10 milióny[3] a? celosvětově 25 milióny vě?ících.[4]
Alevitské komunity jsou soust?eděny ve St?ední Anatolii a Thrákii, zvlá?tě pak ve vychodním Turecku v pásu mezi městy ?orum na západě a Mu? na vychodě. Jedinou tureckou provincií s nadpolovi?ní vět?inou alevitského obyvatelstva je provincie Tunceli (d?íve nazyvaná Dersim). V Turecku jsou celkem 4382 obce s nadpolovi?ní vět?inou alevitského obyvatelstva. Z toho je 3929 vesnic, 334 nábo?ensky smí?ené vesnice, 92 města, 16 nábo?ensky smí?enych měst, 9 alevitskych okresních měst a 2 hlavní města provincií. Z odhadu 12,5 miliónu alevit? se asi 2,9 miliónu asimilovalo.[5]
Na po?átku 60. let 20. století ode?lo mnoho p?vodních alevit? do velkych měst západního a ji?ního Turecka a západní Evropy, kde se silně urbanizovali. Federace alevitskych svaz? v Evropě tvo?í zájmové zastoupení v Evropě.[6]
Vět?ina alevit? jsou Turci a Turkmeni, men?inu z nich tvo?í Kurdové, Zazové a Azerové.[7]
Nadto existují komunity v některych oblastech íránského ázerbájd?ánu. Město Ilch?i (persky ???????), které le?í 87 km jihozápadně od íránského města Tabríz, je tak?ka celé osídleno alevity. V ?ecku ?ije asi 3000 alevit? v západní Thrákii.[8] V Bulharsku je několik desítek tisíc bekta?skych alevit?, kte?í jsou ozna?ovaní jako Aliani a Kizilba?i. Dal?í men?ina ?ije na Kypru.[9]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto ?lánku byl pou?it p?eklad textu z ?lánku Aleviten na německé Wikipedii.
- ↑ a b c d Samostatné anatolské nábo?enství: rozhovor s Kate?inou Vytej?kovou o alevitech : Nábo?ensky infoservis (Dingir), 8. 7. 2023
- ↑ Cal??ma Program? [online]. [cit. 2025-08-05]. Dostupné online. (německy)
- ↑ John Schindeldecker: From his Turkish Alevis Today.
- ↑ “Alevism,” from The Encyclopedia of the Orient.
- ↑ Hürriyet Fotoanaliz: Akkiraz’dan K?l??daro?lu’na Alevi raporu Archivováno 20. 10. 2014 na Wayback Machine.
- ↑ SOYSAL, Yasemin Nuho?lu. Changing Parameters of Citizenship and Claims-Making: Organized Islam in European Public Spheres. [s.l.]: Theory and Society, svazek 26 Dostupné online. S. 509–527. (anglicky)
- ↑ David Zeidan: The Alevi of Anatolia, 1995.
- ↑ Αλεβ?τε?, οι ?γνωστοι ?συγγενε??? μα?
- ↑ Kuzey K?br?s Türk Cumhuriyeti Alevi Kültür Merkezi Archivováno 2. 10. 2013 na Wayback Machine., abgerufen am 24. August 2012
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky ?i videa k tématu alevismus na Wikimedia Commons
