成都特警下班途中遇贼 跑百米追摩托车将贼拽下
Arabská filozofie ?i islámská filozofie, někdy té? falsafa je souhrnné ozna?ení pro filozofie vytvo?ené Araby a p?íslu?níky jinych muslimskych národ? (Per?an?, turkickych národ? a dal?ích), kterym arab?tina slou?ila ?i slou?í coby mezinárodní jazyk (obdobně jako latina ve st?edověké Evropě). Arabská filozofie tvo?í charakteristicky celek podobně jako filozofie západní, ?inská filozofie, ?i filozofie indická. Je vyraznou sou?ástí arabské kultury.
Charakteristika
[editovat | editovat zdroj]Hlavní snahou islámské filozofie je zprost?edkovat soulad racionálního poznání s u?ením Koránu. Jejím p?edch?dcem byl v 9. století tzv. kalám – systematická islámská teologie vyu?ívající dialektiku.
Arabská (islámská) filozofie pochopitelně existuje i dnes; největ?ího rozkvětu v?ak dosáhla ve st?edověku, kdy vyrazně ovlivňovala evropskou scholastiku. Ozna?ení falsafa se pou?ívá zpravidla právě pro filozofii tohoto období. Zásluhu na jejím vzniku nesou p?ekladatelské snahy zejména syrskych k?es?an?, kte?í tak uvedli do arabského světa p?edev?ím ?ecky novoplatónismus, aristotelismus a stoicismus. Dále ji ovlivnilo indické my?lení a dal?í vychodní nauky.
Falsafa dosáhla svého vrcholu v Iráku a íránu během 9.–11. století, v Andalusii (?panělsko) během 11.–12. století. Jejími centry byl na vychodě Bagdád a na západě Córdoba a nejvyzna?něj?ími p?edstaviteli Al-Fárábí, Avicenna (Ibn Síná) a Averroes (Ibn Ru?d). Tito filozofové byli ?asto mnohostrannymi u?enci: kromě filozofie a logiky ovlivnili té? matematiku, muzikologii ?i alchymii a velmi ?asto se věnovali léka?ství.
Dějinny p?ehled
[editovat | editovat zdroj]
Hlavním duchovním centrem vychodu se od roku 330 na více ne? tisíc let stalo hlavním město Vychodo?ímské ?í?e – Konstantinopol. Zde se st?etlo ?ecké filozofické my?lení, ?ímské chápání státu a k?es?anská víra, aby se navzájem ovlivňovali a vytvá?eli ur?itou syntézu. Bylo celkem p?irozené, ?e se tu komentovala Aristotelova logika a Platónovy dialogy.
Tyto komentá?e se v arabskych zemích (mezi které tehdy pat?ila Syrie, Persie, Turecko a Egypt) staly vychodiskem takového rozkvětu věd a filozofie, jaky tehdej?í západní svět do té doby neznal. To platí zejména o letech 800–1200. Bez nadsázky lze ?íci, ?e arab?tí u?enci zachránili dědictví ?ecké filozofie, zejména pak Aristotel?v filozoficky odkaz.
Arabskou filozofii lze tradi?ně dělit na vychodní (s centrem v Bagdádu) a západní (s centrem v Córdobě).
Nejstar?í bagdád?tí filozofové byli zároveň léka?i a p?írodovědně orientovanymi u?enci: Alkindus a Al-Fárábí. Oba z?etelně ovlivnil novoplatónismus, zejména u?ení o emanaci (vyza?ování) v?ech jev? z jednoho ducha.
A? Avicenna ovlivňuje vliv novoplatónismu ve prospěch Aristotela. Avicennovo hlavní dílo Kniha uzdravení je několika svazkovou encyklopedií filozofie a ostatních věd (logiky, fyziky, matematiky a metafyziky).
V 9. století vznikl ve ?panělsku Córdobsky chalífát. Tento státní útvar se roku 756 oddělil od Bagdádu. Následně docházelo k arabskému osvojováni si Aristotelova u?ení. Nejvyznamněj?ím p?edstavitelem je Averroes. Mezi nejvyznamněj?í p?edstavitele moderní islámské filozofie pat?í nap?íklad pákistánsky básník a filozof Muhammad Iqbal.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto ?lánku byl pou?it p?eklad textu z ?lánku Arabská filozofia na slovenské Wikipedii.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BONDY, Egon. St?edověká islámská a ?idovská filosofie; Filosofie renesance a reformace. Praha: Vokno, 1995. 221 s. Poznámky k dějinám filosofie; 5. ISBN 80-85239-30-2.
- HEINZMANN, Richard. St?edověká filosofie. P?eklad B?etislav Horyna. 1. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2000. 351 s. ISBN 80-7182-105-5. [Sta? ?Islámská filosofie" je na str. 148–155.]
- LIBERA, Alain de. St?edověká filosofie: Byzantská, islámská, ?idovská a latinská filosofie. P?elo?il Martin Pokorny. Praha: Oikoymenh, 2001. 551 s. ISBN 80-7298-026-2.
- MCGREAL, Ian Philip, ed. Velké postavy vychodního my?lení: slovník myslitel?. Praha: Prostor, 1998. 623 s. ISBN 80-85190-93-1. [O islámskych myslitelích viz str. 507–577.]
- SOKOLOV, Vasilij. St?edověká filozofie. P?eklad : Vilém Herold a Václava Steindlová. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1988. 476 s. Kapitola ?St?edověká filozofie v zemích Blízkého vychodu a v muslimském ?panělsku", s. 203–312.
- WOLF, Václav. úvodem k islámskému my?lení. Vyd. 1. Olomouc: Matice cyrilometodějská, 2013. 172 s. ISBN 978-80-7266-386-6.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky ?i videa k tématu islámská filozofie na Wikimedia Commons
